Meteorologové se ošívají, když mají laikům srozumitelně vysvětlit, jak vlastně vzniká vichřice.
"Jak bych vám to jen z našeho ‚meteojazyka‘ přetlumočil?" říká rozpačitě náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
"Prostě se v Česku rychle po sobě střídaly atmosférické fronty. Promiňte – vzdušné proudy. Studený, po něm teplý, studený a pak zase teplý. Proto vítr nabíral síly vichřice," snaží se meteorolog o co nejsrozumitelnější vysvětlení.
Jen ve čtvrtek čeští hasiči zasahovali kvůli větru na třech stovkách míst. Nejčastěji z vozovek odstraňovali popadané stromy. Na Trutnovsku dokonce vyprošťovali vlak, který kvůli kmenům na trati uvízl. Zejména stržených střech se hasiči a záchranáři obávají nejvíce. "Jsou hrozně nebezpečné. Ve větru se totiž chovají jako gilotina," vysvětluje mluvčí hasičů Petr Kopáček.
Kopáček připomíná, že prudký vítr zasáhl zemi už před dvěma lety. "Tehdy jsme za jediný den napočítali 1430 výjezdů," upozorňuje Kopáček. I tehdy vtrhl do Česka vichr, který strhával střechy domů, porážel stromy a odřízl tisíce domácností od elektřiny.
Příčiny vichru však tehdy byly podle meteorologa Jaroslava Rosy poněkud jiné než nyní. "Střední Evropa se ocitla v ‚sevření‘ mohutné tlakové výše nad Atlantikem a tlakové níže nad Baltikem. Tyto dva protiběžné vzdušné ‚mlýny‘ nasály do Česka ze severu mořský vzduch, který tu nabral rychlosti vichru."
A klimatolog Tolazs pro jistotu upřesňuje: "Vichr může vzniknout i tak, že se z tlakové výše ‚přelévá‘ vzduch do nedaleké tlakové níže."
Právě častější výskyt extrémních povětrnostních jevů hrozí Evropě se vzrůstající teplotou zemské atmosféry ze všeho nejvíce - prudké bouře, silné vichřice, velké srážky, přívalové deště, povodně, ale také dlouhodobá sucha a tedy i vlny tropických veder.
