Za neobvyklé považují naopak to, že po loňských prvních dvou případech se na další dva pozitivní nálezy čekalo tak dlouho. "Teoreticky jsme na nemoc šílených krav měli narazit mnohem dříve," říká vedoucí oddělení ochrany zvířat Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Podle evropských statistik připadá na třicet tisíc vyšetřených zvířat jeden pozitivní nález BSE. "My jsme vyšetřili od prvního nálezu v roce 2001 přes dvě stě tisíc krav a stále jsme měli jen dva nálezy. Že se teď objevily dvě nemocné krávy tak krátce po sobě, je náhoda, která nás nepřekvapuje. Spíše nás zaskočila ta roční prodleva," vysvětluje Semerád.
Nemocí šílených krav jsou podle údajů z centrální evropské evidence v Bruselu nejvíce postižena zvířata, která se narodila v letech 1995, 1996 a 1997. "Zatím se nepodařilo zjistit proč, to je úkol pro větší vědecké bádání," míní Semerád. Sám se přiklání k možnosti, že se v uvedeném období mohla v Evropě objevit dávka špatného krmiva.
"Zřejmě se použily krmné směsi nebo mléčná výživa pro telata, ve kterých se mléčný tuk nahradil tukem kafilerním," odhaduje možné příčiny veterinář. Proč se z tisíců zvířat krmených stejnou směsí nemoc objeví jen u některých, vysvětluje Semerád tím, že pro onemocnění BSE musí být najednou splněno více předpokladů. "Zvíře musí být například oslabené."
Kolik krav chovaných v České republice se mohlo v kritických letech 1995 až 1996 nakazit, v tuto chvíli nikdo neví a veterináři po tom ani nepátrají. "Vzájemný přenos nemoci mezi zvířaty se zatím neprokázal, a stejně tak je bezpečné i kravské mléko. Závadné maso se na trh dostat nemůže, protože všechna zvířata se podrobují povinným veterinárním testům. Nemělo by tedy žádný smysl vybíjet nyní všechny krávy z podezřelých ročníků. Stačí si počkat, až budou postupně poraženy na jatkách, a tam nemocné kusy odchytit," uvedl Semerád.
Skutečný poprask by podle něho nastal až tehdy, kdyby se nemoc objevila u zvířat mladších třiceti měsíců. "Tak to by bylo špatné. Znamenalo by to, že se objevil nový zdroj nákazy."
