Podle bývalého velitele této jednotky Jana Vala totiž nejsou americké, ani britské přístroje na detekci otravných látek na takové úrovni, aby dokázaly odhalit nízké koncentrace bojových látek. "Před sedmi lety jsme si mohli ověřit, že západní přístroje nenaměřily velmi slabé koncentrace sarinu a yperitu, zatímco české přístroje to dokázaly. Naše zkušenosti však za tu dobu nikdo nedokázal zúročit a české protichemické přístroje uvést do široké praxe," uvedl Valo.
Veteráni se obávají, že i nyní mohou být zasaženy irácké sklady chemické munice, z nichž by se do ovzduší podobně jako v roce 1991 mohly uvolnit otravné látky.
Českoslovenští chemici v roce 1991 dokázali jako jediní určit ve vzduchu nízké koncentrace sarinu a yperitu. Spojenecké velení ale tehdy nebralo česká varování vážně, protože se spoléhalo na vlastní přístroje. Až tři roky po válce však byli Američané nuceni přiznat, že české přístroje jsou kvalitnější a že potvrzují tehdejší naměření bojových látek.
I když by se do ovzudší dostaly jen nepatrné a životu ne nebezpečné koncentrace otravných látek, dlouhodobé dýchání takovýchto koncentrací mohou způsobit člověku těžké zdravotní potíže. Několik desítek tisíců veteránů ze Zálivu trpí dodnes záhadnými nemocemi a řada odborníků to přičítá zčásti i tomu, že vojáci byli vystaveni dlouhodobému působení podprahových hodnot bojových plynů.
Veteráni se obávají, že i nyní mohou být zasaženy irácké sklady chemické munice, z nichž by se do ovzduší podobně jako v roce 1991 mohly uvolnit otravné látky.
Českoslovenští chemici v roce 1991 dokázali jako jediní určit ve vzduchu nízké koncentrace sarinu a yperitu. Spojenecké velení ale tehdy nebralo česká varování vážně, protože se spoléhalo na vlastní přístroje. Až tři roky po válce však byli Američané nuceni přiznat, že české přístroje jsou kvalitnější a že potvrzují tehdejší naměření bojových látek.
I když by se do ovzudší dostaly jen nepatrné a životu ne nebezpečné koncentrace otravných látek, dlouhodobé dýchání takovýchto koncentrací mohou způsobit člověku těžké zdravotní potíže. Několik desítek tisíců veteránů ze Zálivu trpí dodnes záhadnými nemocemi a řada odborníků to přičítá zčásti i tomu, že vojáci byli vystaveni dlouhodobému působení podprahových hodnot bojových plynů.
Co umí české přístroje
Česká technologie na detekci bojových plynů je založena na biochemické reakci podobné té, která se děje v lidském těle. Lidská buňka totiž obsahuje enzym cholinesterázu a ta má tu vlastnost, že když je zasažena otravnou látkou, tak se zablokuje. České vojenské přístroje v sobě tento enzym (samozřejmě uměle vyrobený) mají zabudovaný a nebezpečí zamoření začnou signalizovat právě ve chvíli, kdy je "cholinesteráza" zasažena.
Americké detekční přístroje pracují na úplně jiném principu - na fyzikální metodě. Při ní je vzduch prosáván jontovou trubicí a pak spektograficky pomocí počítače se rozeznávají molekuly tedy i to, zda jsou v ovzduší nějaké nebezpečné látky.
České přístroje jsou až tisíckrát citlivější než americké.
Americké detekční přístroje pracují na úplně jiném principu - na fyzikální metodě. Při ní je vzduch prosáván jontovou trubicí a pak spektograficky pomocí počítače se rozeznávají molekuly tedy i to, zda jsou v ovzduší nějaké nebezpečné látky.
České přístroje jsou až tisíckrát citlivější než americké.
