Loni v lednu odjel z Česka poslední americký ambasador Stephen King. Ve funkci měl skončit nejpozději 20. ledna, tedy v den, na kdy připadla inaugurace nového prezidenta USA Joea Bidena. Od té doby vedou americkou ambasádu na pražské Malé Straně diplomati s titulem chargé d’affaires. Naposledy se ujal funkce letos v březnu Michael J. Dodman, který již v Česku dříve působil.
Nástupce za Kinga se tak hledá již přes rok a dlouhého čekání si je vědoma i samotná česká diplomacie. „Výběr velvyslanců je v USA složitý proces, který zahrnuje poměrně podrobnou prověrku kandidáta, delší nominační proces a na závěr schválení Senátem. Je proto známo, že jmenování velvyslanců se protahuje. Přes to všechno je období, kdy v ČR ještě není velvyslanec jmenovaný Bidenovou administrativou, nepoměrně dlouhé,“ uvedla mluvčí české diplomacie Lenka Do.
Jste spolehlivý partner v rámci NATO, ujistil Blinken Lipavského |
Naposledy o tématu s představiteli USA mluvil ministr zahraničí Jan Lipavský při své návštěv v USA. Že v Česku dlouho chybí velvyslanec řekl svému protějšku Antony Blinkenovi.
„Jednání se týkalo české podpory Ukrajině. Ministr Blinken vyjádřil jasnou podporu Česku ve všech pozicích, jak vůči Rusku, tak vůči Číně. Budeme nadále postupovat společně jako spojenci. NATO je naše garance, co se týče bezpečnosti,“ uvedl v dubnu po jednání Lipavský.
„Zároveň jsem zmínil, ze Američané už dlouho nemají v Praze velvyslance. Jeho jmenováni by ještě více posílilo naši spolupráci,“ doplnil. Podle něj Blinken slíbil, že se bude situací zabývat.
22. prosince 2017 |
Byrokratické překážky
Resort odmítá, že by dlouhé čekání na velvyslance znamenalo nějaké zhoršení vztahů mezi USA a Českem. „Bilatelární vztahy považujeme za velmi dobré a vysoce hodnotíme i práci Mika Dodmana. Podle nás se jedná spíše o byrokratickou překážku, která, jak doufáme, bude překonána relativně brzy,“ dodala Do.
Podle Alexandra Vondry, který v minulosti působil jako český velvyslanec ve Spojených státech, ministr zahraničních věcí či obrany, je Dodman zkušený diplomat s mnoha kontakty. „Ví, že klíčová témata jsou bezpečnost a byznys. Znám ho dlouho, už teď je cítit velké zlepšení ve spolupráci ambasády s českými úřady,“ uvedl aktuální europoslanec.
Kdy Česko bude mít „svého“ amerického velvyslance, není jasné. Američané s výběrem nespěchají a navzdory doufání české diplomacie se podle Jana Hornáta z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy může čekání prodloužit i o další rok. „Bidenova administrativa zatím ani nenominovala člověka na post velvyslance v ČR, takže lze očekávat, že zde ambasadora možná nebudeme mít ani do konce tohoto roku,“ poznamenal.
Velvyslanec vs chargé d’affairesJmenovaný velvyslanec má větší mandát a pravomoci, než ambasáda, kterou vede „pouze“ chargé d’affaires. „V tomto ohledu mohou některá důležitá jednání být pozastavena, což může zbytečně zdržovat důležitou spolupráci obou zemí, ale jelikož jsme součástí EU a Bidenova administrativa s Evropou hovoří zejména skrze Brussel, na rozdíl od Trumpovy administrativy, která se zaměřovala spíše na bilaterální vztahy. Koordinace s menšími státy EU není pro USA tak klíčová,“ poznamenal Hornát. |
Obvyklá doba od nominace po schválení zahraniční komise amerického Senátu a pléna je šest a více měsíců. „Celý proces lze však stihnout i za tři měsíce, ale v posledních letech platí, že jmenovací proces bývá pro prezidentovu administrativu obtížnější - to přímo souvisí s polarizací amerického politického života,“ doplnil odborník.
Schvalovací proces se může protahovat i kvůli tomu, že do Česka je obvykle vysílán právě „politický“ diplomat, tedy člověk, kterému prezident, případně členové jeho týmu, věří, nebo jde o někoho, kdo se významně angažovat například ve volební kampani prezidenta. Právě političtí diplomaté mohou být pro opozici v Senátu kontroverzními nominacemi a schvalovací proces se tím může protáhnout.
S ministerstvem zahraničních věcí se Hornát shoduje v tom, že neobsazený post nutně neznamená ochlazení vztahů. Podle něj to zkrátka není pro Spojené státy prioritou. „Do jisté míry podle něj lze říct, že proces a délka schvalování velvyslanců je často více závislá na stavu domácí politické situace v USA, než na úrovni vztahů s cílovým státem,“ uvedl.
Změna bude i za oceánem
Zároveň Hornát připomeň, že již v minulosti Česko na jmenování amerického velvyslance čekalo delší dobu. Šlo například o období, kdy z Praze skončil velvyslanec Richard Graber. I tehdy čekalo Česko na jmenování déle než rok. Na post velvyslance nakonec ke konci roku 2010 nastoupil Norman L. Eisen.
Česko není jediné, nominaci na post velvyslance či velvyslankyně nemá například Itálie, Estonsko nebo Chorvatsko. Řada kandidátů například do Maďarska či Nizozemska čeká na schválení v Senátu.
Na výměnu diplomatů v USA se chystá i Česko. Nyní české zájmy za oceánem hájí Hynek Kmoníček. Ten však v současné době již přesluhuje standardní čtyletý mandát a vystřídat by jej měl Miloslav Stašek, který nyní působí jako nejvyšší úředník ministerstva zahraničních věcí - jako státní tajemník.
V minulosti byl velvyslancem v Egyptě a v Indii, kde také vystřídal Kmoníčka. Na ministerstvu zahraničí dříve působil jako náměstek pro ekonomické a provozní záležitosti, ředitel odboru ekonomické diplomacie či ředitel odboru Blízkého východu a Afriky.
Podle informací Seznam Zpráv z letošního března by k výměně diplomatů ve Spojených státech mělo dojít na konci léta, tedy v průběhu českého předsednictví Evropské unii.
