Pokud Ústavní soud nerozhodne ve čtvrtek jinak, vypadá to, že by volby mohly být v listopadu, ač jste to původně nechtěli. Co vás přimělo změnit názor?
Viděli jsme, že některé strany nechtěly dohodu vůbec. Lidovci a zelení hledali v zásadě důvody, aby to nešlo, protože z jejich pohledu by bylo lepší mít volby až na jaře. Zelení spoléhají na zázrak a předsedu lidovců Svobodu nechápu.
Protože jestli se necítí silný ve chvíli, kdy mu na konci září přijede ten nejlepší agitátor, kterého může pro svou stranu mít – papež – tak to asi s lidovou stranou není moc dobré. My si myslíme, že vhodnější by byl říjnový termín, ale když to nejde v říjnu, tak proč by volby nemohly být v listopadu?
Listopadový termín voleb mohou vaši soupeři využít – tím, že by se volilo v den výročí bolševického převratu v Rusku v roce 1917 a jen pár dní před výročím listopadu 1989. Neobáváte se toho? Vy jste přece zatím nevyloučil vaši vládu s tolerancí komunistů.
Nedomnívám se, že by nás to mělo znepokojovat. Ideály listopadu 1989 splňuje nejvíce ČSSD. My jsme ani nekradli v rámci privatizace, ani jsme nedělali chyby, jako je kuponová privatizace.
Máte nějaký signál, že by Ústavní soud mohl nakonec stížnost pana poslance Melčáka odmítnout?
Nemám žádný takový signál. S panem Rychetským jsem nemluvil. Bylo by nekorektní, kdybych se s ním snažil spojit. Dodržuji nezávislost Ústavního soudu. Věřím, že ústavní soudci jsou natolik zkušení lidé, aby věděli, co je veřejný zájem.
V parlamentu jste mluvil o tom, že Ústavní soud překročil své pravomoci a že by se mohlo diskutovat o budoucím postavení soudu. Máte konkrétní představu, jak by se jeho postavení mohlo změnit?
To je věc příštích diskusí, nejen o postavení Ústavního soudu, ale o celé ústavě, na řadě míst potřebuje revizi. Měli bychom hledat takové mechanismy, aby se politické krize neopakovaly.
Není to výhrůžka ústavním soudcům, že změníte jejich postavení a pravomoci, když vám nevyjdou vstříc?
Není to žádná výhrůžka. Každá změna ústavy bude obtížná, ne-li nemožná, ale ta debata by měla začít – nejen o Ústavním soudu, ale i třeba o přímé volbě prezidenta.
Politici mluvili hodně o tom, že volby jsou ve veřejném zájmu. Není spíš než to, kdy budou volby, veřejným zájmem, aby se politici dohodli na rozpočtu a na úsporách? Aby se Česko ekonomicky nevydalo podobně špatným směrem jako Lotyšsko či Maďarsko?
K tomu, aby se země vydala jasnou cestou, potřebuje politicky vyprofilovanou většinu. Priority ČSSD a ODS jsou obtížně slučitelné, prakticky neslučitelné. Politický průnik se hledá těžko, a tak je třeba, aby rozhodli lidé ve volbách.
Proč stále opakujete, že když budou volby v listopadu, čeká zemi rozpočtové provizorium? Když jste schopni za pár dnů měnit ústavu, proč ne schválit rozpočet?
Řekněme, že volby proběhnou 6. a 7. listopadu a sestavování vlády nebude trvat déle než měsíc, což by byl slušný výkon, tak jste někde na začátku prosince. A na projednání rozpočtu ve výborech potřebujete třicet dnů. A v říjnu není možné rozpočet schválit, protože Sněmovna bude rozpuštěna.
Neměli byste se jako politici spíš než na termínu voleb dohodnout na tom, jak bude stát šetřit, a odhlasovat to?
Nejde jen o úspory, ale i o příjmy. Právě proto jsou volby, aby se lidé rozhodli, jaké pojetí rozpočtu chtějí mít. Jestli to bude naše pojetí, kdy říkáme, že chceme vyšší daně pro lidi s příjmem nad 1,2 milionu korun ročně. My říkáme, že bychom daně firem vrátili na 21 procent, to by přineslo dohromady 15 miliard korun, hovoříme i o dalších věcech, které bohužel v balíčku ministra financí Janoty nenacházíme.
Ale zato tam jsou věci, které potřebujeme vysvětlit, jako je 16 miliard zkrácených sociálních výdajů. To jsou peníze, které by nepřišly do domovů důchodců, dětských domovů, to by byla katastrofa. Stejně jako když stát nenavýší příspěvek do zdravotního pojištění za studenty, děti či důchodce, tak se celý systém dostane do deficitu.
Když chce pan Janota zvyšovat DPH a zvýšit tak ceny potravin, mělo by se něco udělat i s důchody. Očekával jsem, že ministr financí bude schopen moderovat debatu se stranami, ale vláda bohužel tuto ambici neměla. Balíček, který připravil ministr Janota, je nepřijatelný.
V parlamentu se bude znovu hlasovat o vašem nápadu zavést šrotovné. Jak se na ně díváte po zkušenostech z Německa nebo Slovenska? Ještě pořád si myslíte, že je to správné opatření?
Když nezačne šrotovné brzy fungovat, tak se firmy dostanou do potíží okamžitě. V Mladé Boleslavi hrozí propuštění až dvou tisíc lidí. Možná že mezitím co šrotovné bude spuštěno a pomůže problémy na několik měsíců vyřešit, dojde k určitému oživení v západní Evropě a nebude třeba lidi propouštět. To je přece závažné, i těch pár měsíců může hrát roli.
Kdy byste si přál šrotovné spustit? Ještě za Fischerovy vlády?
Současná vláda k tomu nebude mít odvahu, ale až přijdeme k vládě my, budeme hledat co nejrychlejší termín.
O víkendu jste poprvé připustil možnost velké koalice s ODS, ale řekl jste, že by musela být bez vás. Co byste pak dělal, chtěl byste být předsedou Sněmovny nebo jít dělat eurokomisaře?
To není správná interpretace. Řekl jsem, že je velmi málo pravděpodobná, že může dojít k živelní katastrofě...
... třeba živelní katastrofě ve státních financích?
Tak já myslím, že ty věci jsou zvládnutelné, v celé Evropě mají obdobný schodek veřejných financí jako u nás. Vůbec neřeším, co bych dělal, kdyby tu měla být velká koalice. Ani si nemyslím, že bych se musel zabývat politikou. Nemyslím si ale, že velká koalice je pravděpodobná. Mí kolegové k ní mají ještě odtažitější vztah než já.
Vy jste zatím neřekl, jaká varianta vlády by podle vás byla ta nejlepší. Řeknete to teď?
Víte, že před krajskými volbami jsem preferoval spolupráci se středovými stranami. To platí pořád, ale může se stát, že zelení budou vymazáni a lidovcům hrozí totéž. Myslím, že i jednobarevná vláda by byla jednou z možností.
