Jste-li rodičem devětadvacetiletého muže, který bydlí v Praze buď u vás nebo vlastním, případně pronajatém bytě, existuje jistá pravděpodobnost, že jste rodičem narkomana. Nejnovější výsledky průzkumu sdružení Sananim nabídly zcela jiný obraz "feťáka", než jaký má většina lidí zafixovaný. Možná i k vašemu překvapení.
Občanské sdružení Sananim se pomocí lidem závislých na drogách zabývá osmnáct let. Loni na jaře uspořádalo rozsáhlý průzkum jak mezi lidmi, kteří docházejí do poradny, tak mezi těmi, které terénní pracovníci potkávají na ulici a mění jim injekční stříkačky za čisté.
Celkem shromáždili data do necelých šesti stovek lidí. V Česku podle odhadů žije necelých třicet tisíc narkomanů, z toho nejvíc v Praze, přibližně tři čtvrtiny.
Pro někoho to může být překvapení, ale na ulici žije v metropoli pouhá třetina uživatelů tvrdých drog. Téměř polovina narkomanů žije s rodiči, jak vyplynulo z výroční zprávy Hygienické stanice hlavního města Prahy za rok 2006.
"Daří se jim budit dojem normálních lidí, u nichž by nikdo nepředpokládal, že berou drogy. Jejich rodiče často o závislosti vědí, ale tolerují ji i z důvodu utajení před okolím," vysvětluje vedoucí Sananimu Petr Porubský.
Bohužel to neznamená, že celá řada z nich svůj denní provoz nefinancuje z kriminální činnosti. Jejich problém je dost finančně náročný, gram pervitinu a heroinu stojí kolem tisícovky. "Především jde o krádeže, komerční sex, vloupání," vypočítává Viktor Mravčík z Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti.
Kámo, nemáš drobák?
Nejvíce můžou výsledky tohoto průzkumu zaskočit lidi, kteří v Praze nebydlí a jen do ní občas zavítají.
Na rozdíl od "otrlého" Pražana musejí být přinejmenším v rozpacích z pohledu, který se jim naskytne například ve vestibulu metra Muzeum na Václavském náměstí, u tramvajové zastávky Národní třída ve Spálené ulici nebo na skupinky, které polehávají před obchody na Andělu.
Často narazí na partu přibližně pěti až deseti mladých lidí, špinavých a páchnoucích, kolem nichž běhá pes, pijí laciné víno z krabice a dá se vsadit na to, že se někdo z nich zvedne, aby řekl: "Kámo, nemáš drobák?" Nenechte se ale zmýlit. Z dobré poloviny nejde o narkomany, ale spíš alkoholiky, kteří berou drogy jen příležitostně.
"Řídí se podle nabídky ulice, je jim jedno, co si vezmou," upozorňuje vedoucí Sananimu Porubský.
Náhražky zabírají, pochvalují si odborníci
Dobrá zpráva je, že stále více narkomanů vymění užívání drog za některý ze substitučních, tedy náhradních, programů.
Největší výhodou je nahrazení nelegální návykové látky látkou, která má výhodnější vlastnosti, je předepsána lékařem a užívána kontrolovaně, čímž se snižují zdravotní rizika. "Je také lacinější, takže naše pacienty nenutí ke krádežím," podotýká Viktor Mravčík.
Odborníci na drogovou prevenci si pochvalují, že se jim podařilo zlepšit chování závislých. Největší úspěch přičítají více než stoprocentnímu nárůstu výměny injekčních stříkaček. Podstatně se tím snižuje nebezpeční přenosu žloutenky a HIV.
I když v minulém roce právě u HIV zaznamenali nebývalý počet nových případů. "Těžko říct proč, nemáme o tom dost informací. Dohodli jsme se, že sběr informací musíme změnit, zlepšit," říká Viktor Mravčík.
