"Předcházet jakémukoli psaní volebního programu musí asi úvaha o tom, proč se prohlubuje propast mezi politikou a občany," píše Havel.
Příčina propasti mezi občany a politikou je podle něj v české tradiční partajokracii, nabobtnalé váze politických stran. Ty podle Havla vytvářejí "stínový pseudostát se stínovou vládou a parlamentem a svůj stínový rozpočet mají založený na utajovaných svazcích s místními oligarchy", naráží Havel na stranické kmotry.
VOLEBNÍ PROGRAM HAVLOVY IMAGINÁRNÍ POLITICKÉ STRANY SI PŘEČTĚTE ZDE |
"Postavení ve státě za této situace odvisí víc od loajality k vedení strany než od dovednosti jednotlivce. Jednotlivec, chce-li vzhůru, musí tedy - jako za komunismu do strany," míní Havel.
Česká politika se podle Havla tradičně zmítá mezi dvěma póly: idealismem a pragmatismem.
Ten první - k němuž se stále hlásí - představují vesměs zaniklá hnutí a strany Havlovi blízké (například Charta 77, Občanské fórum, ODA, Čtyřkoalice, Dřevíčská výzva). Ten druhý pak většina dnešních politických stran. Právě k nim Havel opět hledá alternativu. "Možná by stačilo jen říct, že se nová strana chce dokumenty těchto dávno zaniklých stran, iniciativ či hnutí zabývat."
Jak by začínal program strany Václava Havla? Jinak než programy většiny stran, které začínají ekonomikou. Tyto "technokratické texty" se zabývají výškou daní, penzí, dávek, státními dluhy.
"Všechny se řídí ideálem trvalého růstu všeho, aniž se příliš trápí otázkou, zda ten růst všeho má nějaký smysl," píše exprezident.
Práce má smysl, má-li smysl
Všechny programy stran neustále řeší nezaměstnanost a přinášejí recepty na zvýšení zaměstnanosti. "Málokdo se ale ptá, zda ono kýžené zmnožení pracovních míst má nějaký smysl či zda nevede jen k budoucím katastrofám. Práce má prostě smysl jen tehdy, má-li nějaký smysl. Práce pro práci je nesmyslný princip, který jsem kdysi poznal ve vězení," varuje Havel.
A jak by seřadil priority svého programu?
"Od ideje státu, důrazu na lidská práva a občanskou společnost a tématu mravního řádu by měl program přejít k řádu právnímu a posléze k jednotlivým oblastem života od kultury přes zlepšení podmínek k životu, neziskovému sektoru až po ekonomiku," shrnuje hlavní body Havel.
Důraz dává na životní prostředí. "Naše vlast by se neměla stát jednou gigantickou aglomerací, kde mizí hranice měst a vsí. S pyšně rozcapenými velkosklady - oddělených stepí od různých paláců konzumu a od nekonečných parkovišť - je třeba radikálně skončit." A také se stoupající spotřebou energie.
V ekonomické části řeší tři problémy: kdy chceme mít vyrovnaný rozpočet, kdy přijmout euro a kdy oddlužit stát. O tom by rozhodli experti "bez smrtícího neustálého dělení na levici a pravici".
Havel by též zavedl přímou volbu prezidenta. "Můj program by obsahoval i jméno mého kandidáta. Měl by to být někdo, kdo není produktem stranické dráhy, ale přichází z občanského světa," píše exprezident. Pokud vás při čtení napadne jméno Strany zelených a Šimona Pánka, možná nebudete daleko od pravdy. Obě už letos podpořil.
