"Chrám je ústřední místo života pravoslavných věřících. Vznik nového je obrovský svátek. Ten v Mostě navíc stojí v místech, kde kdysi stávalo původní město Most, které zmizelo v dole. Je to vlastně první návrat života do starého Mostu," líčí Ondřej Chrást, tajemník pravoslavné církve v Česku.
Svěcení kostela, který pod mosteckým hradem Hněvín vybudovali mistři tesaři z rumunského kraje Maramureš, trvalo několik hodin a mělo přesný liturgický obsah a řád.
Hlava českého pravoslaví vladyka Kryštof a rumunský patriarcha Daniel spolu s dalšími kněžími nejprve připravili prostor kostela ke svěcení a podepisovala se světící listina. Jedna zůstane uložena v oltářním stole, druhá poputuje do archivu rumunské pravoslavné církve.
Za zvuku světících modliteb a písní začal obřad před vchodem do kostela. V pravoslavné liturgii totiž chrám začíná existovat až po vysvěcení. Postupně se kostel obcházel proti směru hodinových ručiček a na každé světové straně se opakoval rituál, při němž církevní patriarchové speciální světící tyčí vytvářeli na stěnu symbolické tři křížky.
"Je to symbol Boží trojice, který se objevuje i ve výzdobě kostela a památníku před ním," upozornil Josef Hauzar, kancléř pravoslavné církve. Uvnitř chrámu pokračoval obřad až do konce u oltáře.
Dřevěná stavba ve stylu transylvánské lidové gotiky, postavená tradičními postupy, vznikala v Mostě od loňska. Základní části vznikly v Rumunsku, na místě se ale dopracovávaly (podívejte se na video ze vztyčení chrámové věže).
Kromě kostela vyroste ještě malý pravoslavný klášter se zázemím pro poutníky a letní modlitebna. Celý komplex přijde na sumu kolem 48 milionů korun, podílí se na ní rumunský stát a tamní pravoslavná církev, česká pravoslavná církev, soukromí sponzoři a město Most.
Impulsem k výstavbě bylo i to, že v Česku chybí pietní místo pro padlé Rumuny, kteří se podíleli na osvobození Československa za druhé světové války. Jejich památník v podobě dřevěného kříže stojí před chrámem.