Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský při projednávání stížnosti poslance Miloše Melčáka. (10. září 2009)

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský při projednávání stížnosti poslance Miloše Melčáka. (10. září 2009) | foto: Radek Miča, MAFRA

Ústavní soudci odmítli stížnost senátorů na vázaný mandát

  • 19
Ústavní soud dnes odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení novely zákonů o jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu. Stížnost na vázaný mandát senátoři podali 1. září, v návaznosti na ní pak soudu předložili stížnost na Lisabonskou smlouvu.

"Podrobnosti sdělíme v průběhu odpoledne," řekl iDNES.cz sekretář soudu Tomáš Langášek. Uvedl pouze, že návrh byl zjevně neopodstatněný.

Později upřesnil, že se soud argumenty senátorů zabýval, ale podle názoru soudců "neměly ústavněprávní relevanci, nedosahovaly ústavněprávní roviny".

Ústavní soudci o prvním návrhu rozhodli na dnešním uzavřeném jednání pléna. To, že návrh odmítli, znamená, že se ani podrobněji nezabývali argumenty senátorů.

Premiér Jan Fischer rozhodnutí soudu uvítal: "Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu vítám, neboť zprůchodňuje cestu k dokončení ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy," uvedl premiér.

Z rozhodnutí se radoval i ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle: "I když toto podání podle názoru vlády bezprostředně nesouvisí s ratifikací Lisabonské smlouvy, je dnešní rozhodnutí důležitým krokem pro dokončení ratifikačního procesu v České republice," kopíroval slova svého šéfa.

Předseda ODS Mirek Topolánek pokládá rozhodnutí za potvrzení toho, že vázaný mandát je v novelách parlamentních jednacích řádů upraven dostatečně. Pokud by novely Ústavní soud zrušil, v opakovaném hlasování by podle něho parlament nemusel schválit nic.

Oberfalzer: Je to porážka české ústavnosti

Verdikt Ústavního soudu naopak kritizoval spoluautor stížnosti Jiří Oberfalzer (ODS). Novinářům řekl, že tvůrci stížnosti měli rozumné požadavky, které se týkaly vyššího stupně ochrany české ústavnosti. "Já to mohu vnímat jedině jako porážku svrchovanosti České republiky," prohlásil Oberfalzer na adresu rozhodnutí ústavních soudců.

Novela, na kterou si skupina sedmnácti senátorů stěžovala, zavádí takzvaný vázaný mandát, který má českému parlamentu zajistit dohled nad předáváním kompetencí do Bruselu.

Senátorům připadal vázaný mandát příliš "měkký" a nekonkrétní, chtěli navíc zrušit některá ustanovení tohoto zákona, která jsou podle nich protiústavní. Vadí jim, že parlament může schválit další přenos pravomocí na EU jinou než ústavní většinou. - čtěte více, co senátorům vadí na vázaném mandátu 

Senátoři v návaznosti na tuto stížnost podali také návrh na opětovné přezkoumání Lisabonské smlouvy. Soud o něm dosud nerozhodl, zatím si vyžádal stanoviska účastníků řízení.

Skupina členů horní komory přitom soudce vyzvala, aby obě stížnosti projednávali najednou.

Co tvrdí soud

Soud své odmítavé usnesení zveřejnil na internetových stránkách. Vyplývá z něj, že soudci považovali návrh za vnitřně rozporný. Dospěli k závěru, že kdyby napadená ustanovení zrušili, možnost kontroly přenosu pravomocí by se naopak snížila. Nyní totiž stačí k blokaci nějakého rozhodnutí exekutivy o přenosu prostá většina poslanců.

"Zájem, který navrhovatelé sledují, je tím chráněn silněji, než kdyby požadavek kvalifikované či 'ústavní' většiny byl zde vskutku prosazen," napsal v usnesení soudce zpravodaj Vladimír Kůrka. "K odmítnutí nebo zamítnutí návrhu rozhodnutí, respektive návrhu vlády postačí většina prostá, a naopak požadavek ústavní většiny je evidentně protisměrný tomu, čeho má být podle navrhovatelů (senátorů) dosaženo," pokračuje odůvodnění.

"Argumentace vznesená proti napadeným ustanovením jednacích řádů ústavněprávní relevance vskutku nedosahuje; k závěru o kolizi s ústavním pořádkem tudíž již proto dospět nelze," stojí v usnesení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video