Všichni dostali podmínky, v případě Vávry šlo o devět měsíců vězení s roční zkušební dobou. K Ústavnímu soudu zatím dorazila jen jedna stížnost, zjistila ČTK z justiční databáze. Podle mluvčí soudu Kamily Abbasi je stěžovatelem právě Vávra.
Skupina lidí čelila obžalobě například kvůli vylepování propagačních materiálů neonacistického Národního odporu, organizování shromáždění v Jihlavě a provozování webu Resistance Women Unity. Všichni od počátku vinu odmítali.
Soudy začaly kauzu řešit před 13 lety. Nejprve skončila zproštěním, Obvodní soud pro Prahu 1 tehdy značně kritizoval práci policie, která vedla přípravné řízení a údajně nezajistila dostatečné důkazy. Proto prý soudu nezbyla jiná možnost než obžalované osvobodit. Rozsudek o rok později zrušil odvolací soud.
Soud s předáky českých neonacistů trval jen pár minut |
V roce 2016 začal obnovený proces, který obvodní soud v roce 2018 v neveřejném jednání zastavil kvůli jeho přílišné délce. Usnesení potvrdil odvolací soud. Nejvyšší soud ale poté rozhodl, že trestní řízení musí pokračovat. Nakonec padly podmíněné tresty, potvrzené i odvolacím soudem.
Mezi obžalované patřili třeba bývalý předseda pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany (DS) Patrik Vondrák, expředseda krajské organizace DS na Vysočině Milan Hroch, členka strany Dupová nebo dlouholetý aktivista Vávra.
„Táhněte do Berlína.“ Němečtí učitelé se postavili neonacismu, tvrdě narazili |
Skupině původně hrozily až osmileté tresty vězení, soudy ale zohlednily při ukládání trestů neúměrnou délku řízení a uložily jen podmíněné tresty. Podle loňského vyjádření předsedkyně odvolacího senátu Krajského soudu v Praze Lucie Černé nelze skutky obžalovaných bagatelizovat, šlo o závažnou trestnou činnost. Délku řízení však označila za nehoráznou.
Dovolání tří aktérů letos odmítl Nejvyšší soud. Potvrdil sice, že průtahy znamenaly zásah do jejich práv, nicméně soudy délku řízení dostatečně zohlednily při výměře trestu.
