Jednání Sněmovny (19. června 2019)

Jednání Sněmovny (19. června 2019) | foto: Michal ŠulaMAFRA

Změna systému voleb nalomí koalice, ztrácejí smysl, míní politologové

  • 849
V Česku se výrazně změní volby do Poslanecké sněmovny. Ústavní soud zrušil tu část volebního zákona, která znevýhodňovala v přepočtu hlasů na mandáty malé strany. Volebním koalicím postačí hranice volitelnosti na pěti procentech hlasů. Podle některých politologů tím jejich existence ztrácí smysl.

„Opoziční koalice na tom prodělaly nejvíc. Bude v nich pnutí, zda do toho společně vůbec jít,“ říká politolog Jan Kubáček.

Do voleb do Poslanecké sněmovny je devět měsíců a Ústavní soud zásadně mění jejich podobu. Soudci zrušili takzvanou d’Hondtovu formuli. Koalicím nově postačí pro vstup do Sněmovny získat pět procent hlasů. Do této doby činil limit 10 procent pro dvě koaliční strany, 15 pro tři a 20 pro čtyři.

Podle Kubáčka může rozhodnutí přinést do voleb chaos a paradoxně na tom budou nejvíce tratit ty koalice, které už se dohodly na spolupráci.

„Je otázkou, zda udrží spolupráci. Do značné míry byla totiž pragmatická, aby neztrácely mandáty. To ostatně přímo deklarovali Piráti se Starosty. To teď však odpadá. Výhodné je to pouze pro menší subjekty, protože Ústavní soud zrušil jejich znevýhodnění v menších volebních krajích,“ vysvětlil Kubáček. Podle Josefa Mlejnka z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy to může vyvolat tlak na odchod některé ze stran z opozičních koalic.

„Jelikož už systém nebude způsobovat, že menší strany budou v menších volebních obvodech ztrácet hlasy, tak to nahraje právě menším uskupením. Takže co se týče volebních koalic, může tedy ještě nastat určité přeskupování,“ vysvětlil Mlejnek. 

Po změnách má být volební zákon spravedlivější

Zrušení aditivní klauzule je podle Miroslava Nováka z CEVRO institutu správné rozhodnutí, které prosazuje už dlouho. Nemělo přijít od Ústavního soudu, který rozhoduje o tom, co je ústavní a co protiústavní.

„Pokud má jedna strana či hnutí dosáhnout pěti procent, dvě deseti a tak dále, není v tom přeci žádná protiústavnost. Aditivní klauzule je něco zvráceného a špatného, takže jsem rád, že je zrušená, ale ne že to přišlo od Ústavního soudu,“ vysvětlil Miroslav Novák. Sám by se nejvíce přikláněl k modelu z 90. let, kdy byla procenta mírnější v podobě 5, 7, 9 a 11.

Ústavní soud zásadně mění letošní volby. Zákon byl diskriminující, řekl

Podle politologa Lukáše Novotného z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně bude zajímavé sledovat, jak se bude situace pár měsíců před volbami vyvíjet.

„Rozhodnutí ještě zamíchá kartami. Například na nyní zrušenou d’Hondtovu formuli se obecně nadávalo, ale dávala tomu nějaký řád. Ten teď není a bude podle mého potřeba co nejrychleji upravit zákon,“ vysvětlil Novotný. Zůstatek pěti procent má za základní omezení, které funguje i v ostatních zemích.

Rychle upravit volební zákon je nezbytné

Na nezbytnosti úpravy volebního zákona se shoduje i Josef Mlejnek z Institutu politologických studií. „Poslanci i senátoři se teď budou muset rychle dohodnout na nové úpravě volebního zákona, jestli to nestihnou, tak těžko odhadovat, co se bude dít dál,“ dodal.

Kubáček se obává, že nutnost rychlého schválení novely volebního zákona nepovede k tomu, aby vznikla kvalitní a dlouhodobě udržitelná pravidla. „Bude to válka nervů. Senát je opozičně naladěn, v Poslanecké sněmovně je zase převaha vládních hlasů a dohromady mají na dohodu necelých sedm měsíců,“ připomněl Kubáček.

Menší strany jásají. Rychetský dokázal, že jednal protiústavně, říká Kalousek

Na rozhodnutí Ústavního soudu podle něj může kuriózně vydělat prezident Miloš Zeman. „Čím víc bude politická scéna roztříštěná, tím je silnější pozice prezidenta. On bude ten, kdo bude výrazně promlouvat do vzniku vlády,“ tvrdí Kubáček.

Termín voleb známe, zásadní změna je problematická

Prezident Miloš Zeman se na začátku týdne vyjádřil, že návrh na zrušení systému voleb do Poslanecké sněmovny by vedl k destabilizaci politického systému a vyvolat „ústavní krizi nemající podle stávající Ústavy ČR řešení“. Problematické to může být i podle Lukáše Novotného.

„Pustit se v době, kdy už je vyhlášený termín voleb, do takové změny, považuji za problém. Patrně se do toho promítla i nějaká předvolební strategie stran, které byly podepsané pod tím návrhem,“ dodává.

Návrh na zrušení pravidel, která znevýhodňují menší strany a jejich koalice, podalo 21 senátorů z různých klubů. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je devět měsíců dostatečně dlouhá doba pro nápravu. „Je to povinností Parlamentu,“ doplnil na tiskové konferenci. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video