Soudci Pavel Rychetský (zleva), Stanislav Balík a Pavel Holländer při jednání

Soudci Pavel Rychetský (zleva), Stanislav Balík a Pavel Holländer při jednání Ústavního soudu o návrhu na zrušení zákona o církevních restitucích. (29. května 2013) | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Smlouvy s církvemi platí, ať rozhodne soud jakkoli, dal najevo ministr

  • 2020
Ústavní soud odmítl zdržování verdiktu o církevních restitucích, kde jde o 134 miliard korun. Nepřipustil další svědky a rozhodnutí vynese 3. června. Ministr Petr Mlsna dal ve středu před soudem najevo, že klíčové je, že premiér Petr Nečas už podepsal smlouvy se zástupci 16 církví. I kdyby Ústavní soud zákon zpochybnil, závazek státu už platí.

"Nejedná se o politické memorandum, ale o smlouvu," uvedl Mlsna. Ale chování ústavních soudců naznačuje, že vládu už žádné problémy nečekají. Ústavní soud odmítl výslech dalších svědků z vlády i Sněmovny, které navrhovala opozice. A v minulosti Ústavní soud politikům vytkl nečinnost při řešení bývalého církevního majetku.

Ústavní soud se tak již dříve jasně za církevní restituce postavil. "Dlouhodobá nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní a porušuje čl. 1 Ústavy České republiky," konstatoval Ústavní soud v nálezu z 1. července 2010, když odmítl zrušit část zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě.

Zajímavostí je, že verdikt o stížnosti na církevní restituce padne v den, kdy končí mandát jednoho z ústavních soudců, bývalého lidoveckého poslance Miloslava Výborného. Prezident Miloš Zeman ho sice navrhl znovu, ale Výborný nemá jistotu, že projde přes Senát s převahou ČSSD.

Nikdo nezkoumal, jak církevní majetek vznikl, řekl právník

"Nikdo nevíme, jaký majetek se má církvím vydat," vytýkal ve středu u Ústavního soudu restitucím právník Karol Hrádela, který zastupoval osmnáct senátorů a stranu Věci veřejné. "Otázku vzniku církevního majetku nikdo nezkoumal," zdůraznil Hrádela. Dostal se přitom až k bitvě na Bílé hoře v roce 1620.

Všichni podle něj vědí, kolik Čechů-nekatolíků muselo po bitvě na Bílé hoře opustit vlast a kolik majetku se dostalo do cizích rukou. "To, co sledujeme, není snaha o spravedlnost, ale o to, aby bylo zničeno to, na čem stojí naše vlast," vyčetl právník církevním restitucím. Zpochybnil i to, že finanční vyrovnání mají dostat i církve, které o žádný majetek nepřišly; jen proto, aby stát postupně ustoupil od přispívání na platy duchovních.

Neúspěšně prosazoval, aby byli vyslechnuti poslanci Vít Bárta, Radek John, Kateřina Klasnová a Michal Babák. Sociální demokrat Lubomír Zaorálek marně žádal výslech ministrů kultury Aleny Hanákové a zemědělství Petra Bendla či zástupce Bratrské jednoty baptistů, která jako jediná ze 17 církví, s nimiž vláda jednala, odmítla smlouvu s ní podepsat (více zde).

"Znepokojuje mě, že je devastován cit spravedlnosti," řekl místopředseda ČSSD a Sněmovny. "Zákon porušuje princip rovnosti vůči jiným restituentům. Vytváří i určitý exkluzivní klub církví vůči jiným," prohlásil Zaorálek.

Poslanci si stěžovali i na to, jak byl zákon schvalován

Církevní restituce, které prosadila vláda Petra Nečase, napadla skupina senátorů (ČSSD, KSČM, Severočeši.cz), jejichž podpisy sehnaly Věci veřejné. Vlastní stížnost pak dali i sociální demokraté a komunisté.

Církevní restituce

Jedním z důvodů stížnosti na zákon je i procedura, jakou byl v parlamentu přijat. Při projednávání církevních restitucí ve Sněmovně totiž šéfka Sněmovny Miroslava Němcová z ODS odebrala slovo poslanci Michalu Babákovi z Věcí veřejných, když opozice obstruovala jednání. Babák v té chvíli předčítal církevní dějiny od Velké Moravy.

Další procedurální výhrada k zákonu, ve kterém jde o 134 miliard korun, spočívá v tom, že se podle VV hlasovalo po půlnoci během přestávky pro jednání poslaneckého klubu.

Církve byly podle stěžovatelů zvýhodněny oproti jiným restituentům, majetek se má podle jejich názoru vracet netransparentně bez výčtového zákona, který by přesně stanovil, co církve dostanou. Vláda argument, že byly při restitucích církve zvýhodněny, odmítá.

Vyloučení soudce Balíka pro podjatost Ústavní soud odmítl

Stěžovatelé před tím navrhli vyloučit soudce-zpravodaje Stanislava Balíka z řízení pro jeho údajnou podjatost. Ústavní soud to však neuznal. Jednání ve středu začalo přesto, že Hrádela už v úterý požádal o jeho odklad, protože mu někdo z auta ukradl důležité dokumenty.  

Fotogalerie

Balík pak s nepatrným, ale zjevným úsměvem na tváři předčítal obsah stížnosti: třeba to, že není jasné, kdy přešel majetek církví na stát. Církevní restituce podle stížnosti prolamují hranici 25. února 1948 a Benešovy dekrety.

Odpůrci restitucí je také považují za diskriminaci ateistů a ateistických právnických osob a zákon o restitucích označili i za nepředvídatelný pro voliče vzhledem k programu, s nímž strany do voleb šly.

K soudu ve středu za stěžovatele kromě právníka Hrádely a Zaorálka dorazila i komunistka Zuzka Bebarová-Rujbrová. A v lavicích pro veřejnost vše pečlivě sledovali někteří poslanci Věcí veřejných, včetně předsedy Víta Bárty.

Majetek v hodnotě 75 miliard plus dalších 59 miliard v penězích

Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, částka přitom bude navýšena o inflaci. Zároveň bude stát snižovat příspěvky na platy duchovních. Po třech letech se začne částka, která je nyní necelých 1,5 miliardy korun ročně, snižovat o pět procent ročně až na nulu. "Nevíme, jak se k těm číslům došlo," řekl u Ústavního soudu Zaorálek.

"Vláda je přesvědčena, že dostatečně objasnila, jak dospěla k výši částek na finanční odškodnění," řekl u Ústavního soudu ministr Petr Mlsna, který řídí Legislativní radu vlády. Rychetský se ho zeptal, zda vláda konzultovala s Evropskou unií, zda plánované kompenzace církvím nejsou nedovolenou veřejnou podporou. "Takovou informaci nemám," odvětil Mlsna.

Ujistil ale především Ústavní soud, že smlouvy, které podepsal premiér Petr Nečas s církvemi, považuje vláda za závazné. I kdyby tedy soud stížnosti vyhověl, závazek vlády vůči církvím by stejně platil. Soudci se pak dohodli, že návrhům na výslech dalších svědků nevyhoví. Z patnácti ústavních soudců tomu chtěla vyhovět jen čtveřice Pavel Rychetský, Jaroslav Fenyk, Vojen Güttler a Jan Musil. I to naznačuje, jak by mohlo vypadat konečné hlasování o zákonu.

Absence zákona o restitucích je protiústavní, řekl dříve soud

Ministr financí Miroslav Kalousek byl předem přesvědčen, že Ústavní soud církevní restituce potvrdí. "Česká republika je poslední zemí z postsovětského bloku, která nedokázala doposud vyrovnat své vztahy s církvemi. I země jako Albánie to dokázala. Je to neskutečná mezinárodní ostuda. Pevně doufám, že ta ostuda bude definitivně ukončena stanoviskem Ústavního soudu, který nabádal parlament, aby přijal nějaké rozhodnutí," uvedl Kalousek.

Loni od Ústavního soudu zaznělo, že dokud parlament neschválí církevní restituce, mohou o jednotlivých majetkových nárocích církví rozhodovat soudy. Justice dosud žaloby církví odmítala s odkazem na blokační paragraf v zákonu o půdě, který všechny nároky odkládal až do přijetí celkového majetkového vyrovnání státu s církvemi.

"Je-li mezera v zákoně, je to vždy porušení ústavy," uvedl ústavní soudce Stanislav Balík, který přitom nyní připravuje pro soud verdikt o stížnosti na samotné restituce (více zde). Mluvil o tom v souvislosti se stížností novobydžovské farnosti (čeho se týká, čtěte zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video