O návrhu v úterý rozhodoval Ústavní soud v plénu. Podle mluvčího soudu Vlastimila Göttingera návrh odmítl ze dvou důvodů. "Návrh původně zněl na zrušení článku II rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii. V tomto případě už však Ústavní soud začal jednat o návrhu skupiny senátorů," potvrdil iDNES.cz Göttinger.
Druhým důvodem potom byl alternativní návrh městského soudu, aby byl prezidentský pardon zrušen jako celek. "Městský soud by ve svém rozhodování v konkrétní trestní věci mohl uplatnit právě jen zmiňovaný článek II. K návrhu na zrušení celé amnestie tedy nebyl příslušný," vysvětlil Göttinger (celé usnesení ÚS si můžete přečíst zde).
Soudci se nelíbilo zastavení řízení v kauze Chvalovského
Zrušení amnestie se domáhal soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka. Tomu se nezdálo, že rozhodnutí prezidenta Klause neprojednala vláda.
"Jestliže podle ústavy premiér spolupodepisuje amnestii prezidenta, což je podmínka její platnosti, a zároveň za tento podpis předsedy vlády nese odpovědnost vláda jako celek, není možné, aby věc nebyla ve vládě vůbec projednána," uvedl Kydalka ve svém návrhu.
Soudce k podání přimělo zastavení trestního řízení v kauze, v níž figuruje František Chvalovský. "Jestliže je kauza zastavená, poškozená Komerční banka, která uplatňuje nárok na náhradu škody, bude muset podat nový návrh k civilnímu soudu, ze žalované částky bude muset zaplatit soudní poplatek a ponese důkazní břemeno. Tím je podle našeho názoru porušena procesní rovnost stran," řekl iDNES.cz Kydalka (celý článek čtěte zde).
Ve hře je ještě návrh 30 senátorů
Odmítnutí Kydalkova návrhu však ještě neznamená, že by sporný druhý článek nemohl být zrušen. Na Ústavní soud se totiž v půlce ledna obrátila skupina 30 senátorů. Ti se rovněž dožadují zrušení článku II.
Neodradilo je ani prohlášení předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který zapochyboval o jejich takzvané aktivní legitimaci. "Tedy, jestli je vůbec možné, aby skupina senátorů podala návrh na přezkoumání amnestie prezidenta republiky," prohlásil.
K Rychetskému se přiklonili i někteří odborníci na ústavní právo. Děkan pražských práv Aleš Gerloch rovněž zapochyboval o tom, že senátoři mohou takový návrh podat. Další ústavní expert Vladimír Balaš potom návrh označil za projev politického postoje, na který senátoři mají plné právo. "Bude záležet na tom, jestli Ústavní soud věc posoudí restriktivně, nebo extenzivně," řekl iDNES.cz Balaš (více o názoru právníků na senátorský návrh najdete zde).
