V loňském školním roce se německy učilo 106 tisíc žáků na základních školách, zatímco angličtinu 635 tisíc. "Za posledních sedm let došlo k výraznému úbytku němčiny na základních školách," uvedl ředitel Ústavu germánských studií na Univerzitě Karlově a spoluautor výzkumu Vít Dovalil.
Pokles zaznamenaly i střední školy, kvůli demografickému poklesu ovšem v posledních dvou letech ubylo i středoškoláků, kteří se učí angličtinu. Němčinu se loni učilo 207 tisíc studentů na středních školách, angličtinu více než dvojnásobek.
"Situace s výukou němčiny však není tak tragická, jak máme někdy pocit," míní náměstek ministra školství Jindřich Fryč.
Výzkumníci však upozorňují, že vláda preferuje angličtinu a omezuje tím volbu prvního cizího jazyka na školách. "Školy často mají pocit, že doporučení ministerstva mít jako první cizí jazyk angličtinu, je nařízení. Odstrašuje to od volby jiného jazyka, " říká druhý z autorů výzkumu Oliver Engelhardt.
Podle něj se také stává, že žáci mají na základní škole s němčinou špatné zkušenosti, proto si ji pak na střední škole nevyberou. "Nemotivující také je, že se němčina často učí až odpoledne," uvedl Engelhardt. Školy při výuce němčiny limituje i nedostatek peněz. Projevují se rovněž předsudky a stereotypy o cizích jazycích, například, že němčina zní tvrdě.
Výzkum probíhal v letech 2010 až 2012 na 19 školách, vycházel především z rozhovorů s řediteli, učiteli, žáky i jejich rodiči. Autoři čerpali informace i z médií či statistik ministerstva školství.
Povinná angličtina pro všechny zatím není jistá
Školáci se od třetí třídy povinně učí jeden cizí jazyk, podle programového prohlášení vlády Petra Nečase by se jím měla stát angličtina. Zatím však kabinet tento požadavek neuzákonil. Ministerstvo školství zvažovalo i zavedení druhého povinného cizího jazyku, ani tato změna však nenastala.
Fryč neuvedl, kdy resort o povinných cizích jazycích rozhodne. "Vyžaduje to expertní posouzení. Vnímám mnohojazyčnost jako zásadní vybavení dětí a mladých lidí. Měli bychom mít dva jazyky v základní výbavě," řekl pouze náměstek.
Podle němčinářů by povinná angličtina němčinu ještě více upozadila. "Zejména v příhraničí by to bylo postavené na hlavu, aby se děti učily angličtinu, když to mají coby kamenem dohodil k Němcům nebo Rakušanům. Znalost němčiny je vzhledem k poloze Česka velmi důležitá a posiluje jeho konkurenceschopnost," řekla iDNES.cz předsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny Renata Šebestová.
V Sasku či Bavorsku je poptávka po kuchařích, obráběčích kovů, elektrikářích, lékařích či zdravotních sestrách. Řada Čechů se proto poohlíží po práci za hranicemi. Nutností je většinou právě znalost jazyka (více čtěte zde). Podle výzkumníků však pouze minimum žáků při volbě cizího jazyka zvažuje uplatnění na pracovním trhu.
Rozšířit výuku němčiny se snaží projekt Šprechtíme, který před rokem spustil s podporou ministra zahraničí Karla Schwarzenberga Goethe Institut (více zde). Zvýšit zájem o němčinu na školách se od ledna pokouší i projekt Němčina nekouše, který připravilo Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže při plzeňské Západočeské univerzitě.
