Osm neziskových organizací se kritickým otevřeným dopisem obrátilo na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Autoři tvrdí, že dokument „poškodil práva jednotlivých dětí a posílil stereotypní obraz Romů v očích veřejnosti“ (více o stížnosti neziskových organizací čtěte zde).
Třída 8. ATřída 8.A je sondou do života romských teenagerů a vychází ze švédského originálu Class Of, který byl tamější veřejnoprávní televizí vysílán v letech 2008 a 2011 a získal ocenění v kategorii televizních pořadů. Seriál České televize má formát docu-reality show. Odehrává se na brněnské základní škole Osmec, kam chodí téměř výhradně romské děti ze sociálně vyloučených rodin. Třída 8. A je pak jedna z nejproblematičtějších. Na jedno pololetí proto přichází tři noví učitelé, kteří se snaží stávající situaci změnit. |
Kreativní producentka pořadu Kamila Zlatušková se k záležitosti zatím nechce podrobněji vyjadřovat. „Ta situace mě zasáhla i osobně, dostávám anonymní zprávy o mém údajném rasismu, mám v plánu sepsat otevřený dopis jako odpověď. Kritice se nebráním, ale v tomto případě lze tvrdit, že většina petentů celý seriál neviděla, jinak by se pod ten dopis plný zavádějících informací nemohli podepsat,“ uvedla na dotaz iDNES.cz.
„Byl jsem u toho, když cyklus vznikal, a musím říct, že celá řada připomínek, které padly, mi připadají absurdní. Stanovisko vydáme začátkem příštího týdne,“ dodal k tomu dramaturg Jan Souček.
Podívejte se na ukázku ze seriálu:
29. října 2014 |
Puberta je zaměňována za etnickou charakteristiku, říkají kritici
Kritici považují za nejproblematičtější část seriálu epizodu, v níž se řeší těhotenství jedné z žákyň. Dívka se k tomu nechce vyjadřovat, tvůrci se však zeptají spolužáků, ti ji prozradí a těhotenství je pak jedním z hlavních témat jednoho dílu. „Obešli její přání. Ta dívka přímo říká: ‚Já o tom nechci mluvit před kamerou.‘ A ono to pak v televizi je. A opět to zapadá do stereotypu ‚šestnáctiletá těhotná Romka‘. Je to dost flagrantní porušení osobnostních práv,“ říká ředitelka organizace In IUSTITIA Klára Kalibová.
StížnostOsm neziskovek podepsalo otevřený dopis RRTV. Na svých stránkách jej zveřejnil server Romea. Požadují, aby seriál již nebyl reprízován, a aby se jeho tvůrci účinkujícím dětem omluvili. Dopis podepsaly organizace In IUSTITIA, Amnesty International, Muzeum romské kultury, Nesehnutí Brno, Nová škola, Ratolest Brno, Romea a Romodrom. |
„Jsou tam momenty, kdy puberta, která je dost drastický životní úsek každého člověka, je zaměňovaná s etnickou charakteristikou,“ říká Kalibová a jako příklad uvádí situaci, kdy učitel dětem oznamuje, že dobrovolní zájemci si mohou ráno přivstat a přijít s ním procvičovat příklady na matematickou olympiádu. Nikdo z žáků však nedorazí.
„Nepracuje se s čísly, ani s nejvýznamnějším rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva proti České republice, který jasně říká, že diskriminujeme Romy v přístupu ke vzdělání. Nemluví tam žádní odborníci,“ kritizuje Kalibová. „Když v České republice vysíláte tento dokument, tak vám to jen vygeneruje nenávist,“ dodává.
Srážka nepřipravených učitelů s reálnou třídou
Tomáš Feřtek z obecně prospěšné společnosti EDUin seriál spíše chválí. „Myslím, že pořad byl docela užitečný. Poprvé jsem v televizi viděl, jak to reálně chodí ve třídách. Ukazuje se tam srážka nepřipravených učitelů s tím, jak vypadá reálná třída. Že to takto vypadá ve třídách, kde je většina Romů, je pravda. Stejně tak to ale často vypadá ve třídách, kde je skladba žáků úplně jiná. Jsou tam stejně rozjívení kluci, akorát jsou blonďatí,“ říká Feřtek.
Za největší přínos považuje, že pořad dokládá nepřipravenost českých učitelů na setkání s problémovější třídou. „My máme na většině škol učitele, kteří si neumí poradit s dětmi, které jsou něčím jiné. Nevědí si s nimi rady, proto jsou tendence posílat takové děti do praktických škol,“ říká Feřtek. „Neříkám, že pořad je bezchybný. Asi bych na začátku opravdu velmi zvažoval, jestli si vybrat právě tuto školu a tuto třídu,“ dodává.
Podporuje podle vás seriál Třída 8. A předsudky vůči Romům?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 15. srpna 2015. Anketa je uzavřena.
Třída 8. A byla inspirována švédskou reality show Class Of, v níž noví učitelé pracují s podobně problémovou třídou dětí přistěhovalců. Podle Feřteka švédský experiment dopadl lépe. „Když se podíváte na některé ze švédských epizod, tak vidíte charismatické učitele, kteří opravdu vědí, jak s těmi dětmi zacházet. U nás byli ti tři učitelé sice nadprůměrní, ale přesto bylo vidět, jak zásadně nepřipravení jsou na srážku s takovou realitou,“ míní Feřtek.
Klusák: Nemůžeme informovat tak, aby to pochopil i xenofob
Další sporný moment seriálu je podle Kalibové natáčení třídy skrytou kamerou. Učitelé v jedné z epizod uvádějí, že děti jsou hodné, pouze když jsou přítomní dokumentaristé. Do třídy proto nainstalovali skrytou kameru. „To je neuvěřitelný podvod na protagonistovi,“ hodnotí Kalibová. Třída na záběrech ze skryté kamery je pak skutečně divočejší.
Dokumentarista Vít Klusák rovněž považuje použití skryté kamery za problematické. „Musí se vždycky pečlivě uvážit, kdy a pro jaký účel se to používá. U svých věcí si to ospravedlňuji jen v případě, kdy se tím odhalí něco, co má nějaký společenský význam. Na druhou stranu pitvat pořad minutu po minutě... Celkově je pořad spíš obžalobou školského systému, že si s takovou situací neví rady. Vůbec to není obžaloba těch dětí, ty za nic nemůžou. Není to přece vůbec etnická záležitost,“ říká Klusák.
Podle neziskových organizací podepsaných pod otevřením dopisem adresovaným RRTV Třída 8. A diváky-laiky jen utvrzuje ve stereotypním pohledu a předsudcích vůči Romům. A v internetových diskuzích hodnotících pořad stereotypní a negativní názory diváků skutečně jednoznačně převažovaly. Otázkou však je, zda má autor dokumentu při tvorbě již předem zohledňovat diváky, v jejichž pohled na Romy je apriori založený na předsudcích.
„Je holý nesmysl zabývat se tím, co se píše v internetových diskuzích. Ať uděláte cokoli, tak ti, kteří chtějí vidět Romy jako problém společnosti, je tak uvidí. A nemůžeme se přece snažit informovat způsobem, aby to pochopili xenofobové a otočilo to mínění v jejich očích. Pořad promlouvá na lidi, kteří mají různé vzdělání, různý vkus,“ říká Klusák. Autor podle něj musí být především poctivý sám k sobě. „Měl by být věrný tomu, jak situaci sám viděl a měl by přiznat vlastní subjektivitu,“ dodává dokumentarista.
