Negramotní jsou ale i mezi našimi padesátníky nebo šestnáctiletými, kteří se prosekali základní školou, ale se čtením textu a hlavně porozuměním mají obrovské problémy. Ze psaní zvládají sotva své příjmení, a když ani to ne, tak na úřední dokument prostě udělají +++.
Tři křížky místo podpisuTři křížky místo podpisu, takzvané znamení ruky, se objevují už několik set let. Podle některých historiků jde o přenesení symbolu Svaté trojice pro stvrzení smlouvy. Ve středověku se za třemi křížky někdy objevovala poznámka napsaná jinou osobou, která potvrzovala, že je vlastnoručně napsal jejich negramotný autor. Podpis třemi křížky ubýval s rozvojem vzdělanosti a postupným úbytkem negramotnosti. Úřady se s ním však setkávají i nyní. |
Pracovnice úřadu Marie Chudobová pak potvrzuje trend, o němž mluví učitelé i sociologové - největší potíž s psaním a porozuměním textu mají dnes u nás padesátníci a kategorie lidí od 16 do 18 let.
"U nás jde především o mladší ročníky. Až 70 procent našich klientů neumí číst ani psát. Sice místo podpisu nemalují tři křížky, naučili se alespoň napsat své příjmení. To je ale z psaní všechno a číst neumí vůbec," tvrdí Marie Chudobová.
Ukázky podpisů na dokumentech úřadu práce. Takto se lidé podepsali v pátek v Mostě, jinak to neumí.
Jak se píše F a B?
"Nedávno se mě při podepisování dokumentů jeden člověk ptal, jak se píše F a B. Uměl jen několik písmen ze svého jména. Takových klientů máme desítky. Zvládají podpis nebo aspoň jedno dvě písmena. Jde spíš o starší ročníky, ale objevuje se to i mezi mladými," popsala svou zkušenost Miloslava Kondrová, vedoucí oddělení poradenství a zprostředkování úřadu práce v Mostě.
Právě tam si fenoménu "tři křížky" začali před časem víc všímat. Při jednání s klienty, kteří podepisují, že byli na úřadě na jednání nebo při žádostech o rekvalifikace. K lidem, kteří jsou negramotní, přibyla velká skupina těch, kteří sice zvládají něco napsat a přečíst, textům a informacím ale vůbec nerozumí.
Tato takzvaná funkční negramotnost je podle jejich zjištění problémem stovek lidí. Například podle odhadů pracovníků pobočky úřadu práce v Litvínově je tam takových lidí kolem dvou set. Vesměs jde opět o skupinu lidí z vyloučených lokalit. Klasicky negramotných, kteří neumí vůbec číst a psát, je z nich mezi deseti a dvaceti.
Ukázky podpisů na dokumentech úřadu práce
Úřad má ale i další alarmující čísla. Ze zhruba sto dvaceti zaregistrovaných mladých lidí do osmnácti let jich asi třetina zvládne jen podpis, dál jejich znalosti končí.
"Je zcela evidentní, že tu problém s negramotností je. To, že se o tom příliš nemluví, je jiná věc. My jsme se mu nechtěli vyhýbat, ale řešit ho. Hledali jsme cestu, jak i z této skupiny lidí dostat co nejvíc na trh práce," uvedl Oldřich Malý, ředitel mosteckého úřadu práce.
Problém negramotných nebo těch, kteří sice základy čtení a psaní zvládají, ale mají potíž s porozuměním textům či formulářům, není jen v tom, že nedokážou vyplnit třeba přihláškový dotazník nebo sepsat životopis.
Podle Viktora Koláčka z Litvínovské vzdělávací společnosti, která pro ně ve spolupráci s úřadem práce připravila kurz, jde i o to, že často nedokážou správně vnímat sled informací. Jednoduše řečeno - pokud dostanou pracovní příkaz, vytáhnou z něj jednu věc, ale další jim uniknou.
Nezvládnou přidělený úkol
"Když nedokážou od zaměstnavatele převzít úkol, těžko se jim pak vysvětluje, proč je nechce. Navíc moc nechtějí slyšet, že mají nějaký problém. V kurzu jsme se snažili posílit jim sebevědomí. Vysvětlit jim, že není nic špatného se zeptat, když nerozumí nebo neví," upozornil Koláček. Prvním kurzem prošlo v Litvínově osm lidí.
Během šedesáti výukových hodin se snažili zlepšit v běžných komunikačních dovednostech, prakticky trénovali porozumění frázím v dokumentech.
Úřad práce v Mostě je nyní zapojí do standardních programů a případně rekvalifikací a bude zjišťovat, zda se má v kurzech pro lidi s omezenou gramotností pokračovat, nebo je bude potřeba nějak upravit.
"Většina negramotných se snaží tenhle svůj handicap zakrývat. Nějak se mu při jednání s úřadem vyhnout. V rodině je třeba učí aspoň pár písmen na podpis," doplnila Kondrová.
Návrat do školy
V Trmicích ve spolupráci s ústeckým úřadem práce rozbíhají projekt, aby negramotní lidé v rámci rekvalifikací začali chodit do školy.
"Už máme školu, která je s námi ochotná spolupracovat. Nyní se dolaďují poslední věci a hledají peníze," přiblížila Marie Chudobová z trmického odboru sociálních věcí.
Uvažuje se o minimálně tříměsíčním kurzu. Ten by pro jednoho žáka stál zhruba sedm tisíc korun. Platit by ho měl úřad práce a byl by pak povinný, jinak by lidé přišli o část vyplácených dávek.
"Smyslem projektu není nikoho šikanovat, ale naučit lidi to nejzákladnější. Nyní ti lidé nemají tušení, co podepisují. Často jsou to nebankovní úvěry, různé kreditní karty, úvěrové podvody. Těm lidem pak chodí jedna exekuce za druhou a oni netuší, co se děje," připomněla Chudobová.
Pár písmen, která se negramotní naučí, totiž spolu s občanským průkazem pro podpis například úvěrových dokumentů stačí. Třemi křížky se zase dá parafovat třeba evidenční list úřadu práce.
"Totožnost se samozřejmě ověřuje z občanky, ale je pro nás důležité, aby ten člověk podepsal dokument vlastní rukou. Grafologové i podle těch tří křížků dokážou rozeznat pravost takového podpisu," poznamenal Malý.
