Tři křížky místo podpisu nejsou minulost. Úřady řeší, co s tím

  19:02aktualizováno  19:02
Tři křížky, podpisová značka, kterou mnozí znají jen z historických románů, "slaví" svůj návrat. Stále častěji se s ní setkávají hlavně na pracovních úřadech, kde se registrují například nejchudší Romové ze Slovenska, kteří sem přišli za snem o snazším živobytí a za příbuznými.

Jana Chudobová z trmické radnice ukazuje některé pokusy klientů o podpis | foto: Martin Adamec, MAFRA

Negramotní jsou ale i mezi našimi padesátníky nebo šestnáctiletými, kteří se prosekali základní školou, ale se čtením textu a hlavně porozuměním mají obrovské problémy. Ze psaní zvládají sotva své příjmení, a když ani to ne, tak na úřední dokument prostě udělají +++.

Tři křížky místo podpisu

Tři křížky místo podpisu, takzvané znamení ruky, se objevují už několik set let. Podle některých historiků jde o přenesení symbolu Svaté trojice pro stvrzení smlouvy. Ve středověku se za třemi křížky někdy objevovala poznámka napsaná jinou osobou, která potvrzovala, že je vlastnoručně napsal jejich negramotný autor.

Podpis třemi křížky ubýval s rozvojem vzdělanosti a postupným úbytkem negramotnosti. Úřady se s ním však setkávají i nyní.

S desítkami takových lidí, kteří neumějí číst a psát, se setkávají třeba pracovníci sociálního odboru v Trmicích u Ústí, posílají je na veřejně prospěšné práce.

Pracovnice úřadu Marie Chudobová pak potvrzuje trend, o němž mluví učitelé i sociologové - největší potíž s psaním a porozuměním textu mají dnes u nás padesátníci a kategorie lidí od 16 do 18 let.

"U nás jde především o mladší ročníky. Až 70 procent našich klientů neumí číst ani psát. Sice místo podpisu nemalují tři křížky, naučili se alespoň napsat své příjmení. To je ale z psaní všechno a číst neumí vůbec," tvrdí Marie Chudobová.

Ukázky podpisů na dokumentech úřadu práce. Takto se lidé podepsali v pátek v Mostě, jinak to neumí.

Ukázky podpisů na dokumentech úřadu práce. Takto se lidé podepsali v pátek v Mostě, jinak to neumí.

Jak se píše F a B?

"Nedávno se mě při podepisování dokumentů jeden člověk ptal, jak se píše F a B. Uměl jen několik písmen ze svého jména. Takových klientů máme desítky. Zvládají podpis nebo aspoň jedno dvě písmena. Jde spíš o starší ročníky, ale objevuje se to i mezi mladými," popsala svou zkušenost Miloslava Kondrová, vedoucí oddělení poradenství a zprostředkování úřadu práce v Mostě.

Právě tam si fenoménu "tři křížky" začali před časem víc všímat. Při jednání s klienty, kteří podepisují, že byli na úřadě na jednání nebo při žádostech o rekvalifikace. K lidem, kteří jsou negramotní, přibyla velká skupina těch, kteří sice zvládají něco napsat a přečíst, textům a informacím ale vůbec nerozumí.

Tato takzvaná funkční negramotnost je podle jejich zjištění problémem stovek lidí. Například podle odhadů pracovníků pobočky úřadu práce v Litvínově je tam takových lidí kolem dvou set. Vesměs jde opět o skupinu lidí z vyloučených lokalit. Klasicky negramotných, kteří neumí vůbec číst a psát, je z nich mezi deseti a dvaceti.

Ukázky podpisů na dokumentech úřadu práce. Takto se lidé podepsali v pátek v Mostě, jinak to neumí.

Ukázky podpisů na dokumentech úřadu práce

Úřad má ale i další alarmující čísla. Ze zhruba sto dvaceti zaregistrovaných mladých lidí do osmnácti let jich asi třetina zvládne jen podpis, dál jejich znalosti končí.

"Je zcela evidentní, že tu problém s negramotností je. To, že se o tom příliš nemluví, je jiná věc. My jsme se mu nechtěli vyhýbat, ale řešit ho. Hledali jsme cestu, jak i z této skupiny lidí dostat co nejvíc na trh práce," uvedl Oldřich Malý, ředitel mosteckého úřadu práce.

Problém negramotných nebo těch, kteří sice základy čtení a psaní zvládají, ale mají potíž s porozuměním textům či formulářům, není jen v tom, že nedokážou vyplnit třeba přihláškový dotazník nebo sepsat životopis.

Podle Viktora Koláčka z Litvínovské vzdělávací společnosti, která pro ně ve spolupráci s úřadem práce připravila kurz, jde i o to, že často nedokážou správně vnímat sled informací. Jednoduše řečeno - pokud dostanou pracovní příkaz, vytáhnou z něj jednu věc, ale další jim uniknou.

Nezvládnou přidělený úkol

"Když nedokážou od zaměstnavatele převzít úkol, těžko se jim pak vysvětluje, proč je nechce. Navíc moc nechtějí slyšet, že mají nějaký problém. V kurzu jsme se snažili posílit jim sebevědomí. Vysvětlit jim, že není nic špatného se zeptat, když nerozumí nebo neví," upozornil Koláček. Prvním kurzem prošlo v Litvínově osm lidí.

Během šedesáti výukových hodin se snažili zlepšit v běžných komunikačních dovednostech, prakticky trénovali porozumění frázím v dokumentech.

Úřad práce v Mostě je nyní zapojí do standardních programů a případně rekvalifikací a bude zjišťovat, zda se má v kurzech pro lidi s omezenou gramotností pokračovat, nebo je bude potřeba nějak upravit.

"Většina negramotných se snaží tenhle svůj handicap zakrývat. Nějak se mu při jednání s úřadem vyhnout. V rodině je třeba učí aspoň pár písmen na podpis," doplnila Kondrová.

Návrat do školy

V Trmicích ve spolupráci s ústeckým úřadem práce rozbíhají projekt, aby negramotní lidé v rámci rekvalifikací začali chodit do školy.

"Už máme školu, která je s námi ochotná spolupracovat. Nyní se dolaďují poslední věci a hledají peníze," přiblížila Marie Chudobová z trmického odboru sociálních věcí.

Uvažuje se o minimálně tříměsíčním kurzu. Ten by pro jednoho žáka stál zhruba sedm tisíc korun. Platit by ho měl úřad práce a byl by pak povinný, jinak by lidé přišli o část vyplácených dávek.

"Smyslem projektu není nikoho šikanovat, ale naučit lidi to nejzákladnější. Nyní ti lidé nemají tušení, co podepisují. Často jsou to nebankovní úvěry, různé kreditní karty, úvěrové podvody. Těm lidem pak chodí jedna exekuce za druhou a oni netuší, co se děje," připomněla Chudobová.

Pár písmen, která se negramotní naučí, totiž spolu s občanským průkazem pro podpis například úvěrových dokumentů stačí. Třemi křížky se zase dá parafovat třeba evidenční list úřadu práce.

"Totožnost se samozřejmě ověřuje z občanky, ale je pro nás důležité, aby ten člověk podepsal dokument vlastní rukou. Grafologové i podle těch tří křížků dokážou rozeznat pravost takového podpisu," poznamenal Malý.


Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Další z rubriky

ČSSD udělala čistku v Ostravě a vrací se jí Kajnar, má být i lídr do voleb

Petr Kajnar

Sociální demokraté udělali velkou čistku v Ostravě, když zrušili 17 místních sdružení z 26. Po jednání předsednictva...

KOMENTÁŘ: Petice proti rušení nemocnic. Hlas odborů není hlasem pacientů

Ilustrační snímek

Zdravotnické odbory rozjely kampaň za zachování dnešní sítě nemocnic. Prospěje to spíše jim, anebo pacientům? Malé...

Na smíchovském břehu Vltavy cvičně vyrostly protipovodňové zábrany

Celodenní protipovodňová cvičení v Praze odstartoval ráno test vrat na...

Zejména na smíchovském břehu Vltavy proběhl v sobotu nácvik stavby protipovodňových zábran. Cvičení Voda 2019 se kromě...

Lidé uvěřili v rituální vraždu. Od známé justiční křivdy uplynulo 120 let

Anežka Hrůzová (na domnělé fotografii) a její údajný vrah Leopold Hilsner

Proces s Leopoldem Hilsnerem je tím nejznámějším, co tehdejší krajský soud v Kutné Hoře zažil. Dnes strohá budova soudu...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz