Topolánek: Zrušíme některá ministerstva

  • 250
Pokud ODS splní své plány, bude mít případná vláda premiéra Mirka Topolánka po roce 2006 výrazně méně členů než všechny předchozí kabinety. Podle šéfa občanských demokratů jsou totiž některá z dnešních ministerstev úplně zbytečná a další budou muset projít významnou redukcí.

Bude vláda štíhlejší?
"Sama existence ministerstev průmyslu a obchodu, zemědělství, nebo dokonce pro místní rozvoj už se zdá být přežitkem," prohlásil Topolánek na pražské konferenci "Efektivní stát".

Zmíněné resorty jsou podle Topolánka dnes už jen "penězovodem" ze státního rozpočtu či evropských fondů, které beztak budou vysychat. 

Za "zajímavý terč" pro významnou "úsporu" označil Topolánek i další, dodnes "nedotknutelné" resorty: školství, kulturu či zdravotnictví. ODS navíc od samého počátku zpochybňuje smysl ministerstva informatiky, které zřídila Špidlova vláda po volbách v roce 2002.

Topolánek své náměty zdůvodňuje ekonomickou realitou: vláda ODS bude muset podle něj hned po převzetí moci hledat způsob, jak ušetřit víc než 100 miliard korun. Stát, tvrdí Topolánek, bude některé své služby muset významně omezit - a pro zbytek bude stačit méně úředníků.

Stínový ministr financí Vlastimil Tlustý ve své "Modré šanci pro veřejné finance" dokonce přímo navrhuje sloučit ministerstva zemědělství a životního prostředí, dopravy a průmyslu nebo školství a kultury i zdravotnictví a sociálních věcí. "Je zjevné, že do některých funkcí se nevyplatí tlačit," glosoval Topolánkův návrh stínový ministr vnitra Ivan Langer.

Někteří členové stínové vlády, kteří by tak mohli přijít o své budoucí vládní posty, tvrdí, že je to krok správným směrem. "Byl jsem to já sám, kdo navrhl zrušení ministerstva pro místní rozvoj," říká jeho stínový ministr Petr Gandalovič. "Byl to uměle vytvořený úřad. A funkce ve stínové vládě není poukázkou ke skutečnému ministerskému křeslu." 

Kdo na místopředsedu ODS? 
Topolánkovu cestu k premiérskému křeslu by měl příští víkend stvrdit kongres ODS - stávající předseda nebude mít ve volbě protikandidáta. Bojovat se však bude o posty místopředsedů. O post toho prvního se budou ucházet pražský primátor Pavel Bém a středočeský hejtman Petr Bendl. 

O zbylé místopředsednické posty (stále není jisté, zda budou jako dnes tři, nebo se počet zvedne na čtyři) mají zájem Topolánkovi zástupci Miroslava Němcová a Petr Nečas. Do vedení ODS se chce vrátit místopředseda sněmovny Ivan Langer, kandidovat chtějí i poslanci Oldřich Vojíř a Martin Říman.

Jediným otazníkem - jako ostatně před každým kongresem ODS - zůstávají ambice šéfa poslanců Vlastimila Tlustého. "Zda budu kandidovat na místopředsedu, záleží na tom, zda mě v sobotu do funkce navrhne můj středočeský region," odpovídá Tlustý.

Předseda ODS Mirek Topolánek zažívá velký triumf. ODS v senátních a krajských volbách roznesla politickou konkurenci na kopytech, 13. listopadu 2004.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video