Mirek Topolánek ocenil například německého hudebníka Toniho Krahla.

Mirek Topolánek ocenil například německého hudebníka Toniho Krahla. | foto: ČTK

Topolánek ocenil zahraniční bojovníky proti okupaci

  • 22
Deset disidentů, kteří se v zahraničí účastnili protestů proti srpnové okupaci Československa v roce 1968, dostalo od premiéra Mirka Topolánka pamětní medaili Karla Kramáře. Mezi oceněnými jsou příslušníci států, které se na vojenské intervenci před 40 lety podílely.

Topolánek při výročí dne, který označil za den zmařených nadějí, všem oceněným poděkoval, především za jejich odvahu.

"Chtělo to hodně odvahy vystoupit v srpnu 1968 proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, když člověk žil na území některého z tehdejších agresorů. Vy jste tu odvahu našli. Dokázali jste tak, že to nebyli Rusové, Poláci, Maďaři, Němci, Bulhaři, kdo brutálně ukončil Pražské jaro. Nebyli to lidé těchto zemí. Byl to tehdejší sovětský imperialismus, který okupoval naši zemi," řekl disidentům Mirek Topolánek.

Premiér uvedl, že i v nesvobodných zemích se tito lidé tehdy projevili jako svobodní občané.

Srpen 1968 - čtyřicet let od okupace

Vyznamenaní obdrželi pamětní medaile v sídle vlády při zahájení výstavy Za vaši a naši svobodu. Ta mapuje právě protesty Bulharů, Litevců, Lotyšů, Maďarů, Němců, Poláků i Rusů proti srpnové okupaci i následné postihy, kterých se jim v jejich zemích dostalo.

. Koho premiér ocenil

1. Agnes Hellerová – Maďarsko, filozofka, po roce 1968 podepsala protestní deklaraci v Korčule proti Sovětům.

2. Tereza Ordylowska  – Polsko, roznášela letáky, přesvědčovala další lidi, aby protestovali; byla na rok odsouzena.

3. Natálie Gorbaněvská – Rusko.

4. Viktor Fainberg –  Rusko.
5. Pavel Litvinov – Rusko, spolu s Gorbaněvskou a Fainbergem demonstroval na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patřili mezi legendárních "Sedm statečných".

6. Bernd Eisenfeld  – Německo, v srpnu 1968 se podílel na protestech proti okupaci, poslal telegram československému zastupitelství ve východním Berlíně a v noci z 20. na 21. září rozšiřoval samostatně vyrobené letáky.

7. Francizska Groszer – Německo, záhy po prvních vystoupeních a čteních vlastních textů ji byly další znemožněny a v roce 1977 byla vyhoštěna do Spolkové republiky Německo.

8. Toni Krahl – Německo, kvůli letákové akci a účasti na demonstraci proti účasti NDR na intervenci byl odsouzen do vězení.

9. Aleksandr Dimitrov – Bulharsko, vyrobil a rozšiřoval desítky letáků s textem "Vojska loutky Živkova pryč z ČSSR".

10. Kornel Morawiecki  –  Polsko, protestoval proti okupaci i proti sebeupálení Jana Palacha, organizoval roznášení letáků a později se aktivně zapojil do hnutí Solidarita.

Medaile nese jméno předsedy první československé vlády Karla Kramáře a česká vláda ji předává těm, kterým chce poděkovat za zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka.

Premiér před časem udělil medaili někdejším příslušníkům československého protikomunistického odboje bratrům Mašínovým a Milanu Paumerovi. Medaili dal Topolánek také novináři, hudebníkovi a někdejšímu kancléři prezidenta Ivanu Medkovi. - čtěte Topolánek předal Mašínovi medaili, čelí trestnímu oznámení


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video