 Největší hrůza ČeskaČtenáři vybrali stadion Sparty |
"My jsme se na to už ráno koukali a smáli jsme se tomu," komentoval výsledek čtenářské ankety sparťanský mluvčí Lukáš Přibyl. "Domluvilo se pár kamarádů a prohlasovali to," nabízí vlastní vysvětlení 25 tisíc obdržených hlasů.
"Stadion Sparty patří i mezi fanoušky k nejoblíbenějším. Podle mě je určitě v republice nadprůměrný, proto se tady taky hrají zápasy reprezentace. Architektonicky i zapadá na Letnou," soudí Přibyl.
Také radnice Prahy 7, kde stadion stojí, jeho podobu brání. Žádné stížnosti občanů prý nechodí. "V té lokalitě je teď živý spíše spor o novou Národní knihovnu," říká mluvčí městské části Martin Vokuš.
"Letenská pláň brzy projde rekonstrukcí a ve hře je stále i národní stadion, takže uvidíme, jak to bude vypadat pak," dodává.
Větší "prasárna" je magistrála, říká architekt
Základ dnešní podoby sparťanského stadionu pochází z druhé poloviny 60. let. Stavbu železobetonové tribuny si tenkrát prosadil syn prezidenta Antonína Novotného, velký fanoušek Sparty.
"Díky té tlačence do toho šly velké peníze. Na tu dobu je to docela kvalitní architektura, nic špičkového," říká historik architektury Zdeněk Lukeš. Výrazně nepovedená prý nebyla ani přestavba a přemalování na modro v 90. letech.
"Problém stadionu je, že tam není plocha na parkování. Auta tak při zápasech musí stát na Letenské pláni," myslí si Lukeš. Proto se také děsí plánu vybudovat na Letné národní stadion s dvojnásobnou kapacitou.
Za největší hrůzu Prahy by Lukeš zvolil severojižní magistrálu. "To je prasárna nejhrubšího zrna," říká o mnohaproudové silnici, která vede centrem metropole a kromě jiného oddělila Václavské náměstí od Národního muzea.
