Současná teplotní mapa ukazuje, že největší vedra zasáhla zejména Prahu, část Středočeského a Ústeckého kraje. Na rozdíl od dosud rekordního roku 1983, kdy zaznamenali do pondělka platící absolutní české maximum 40,2 stupně Celsia v Praze-Uhříněvsi.
Toto maximum v pondělí padlo o dvě desetiny stupně, a to strojově naměřenými čísly z Dobřichovic, jimiž si jsou meteorologové jisti. Je ovšem možné, že rozdíl byl nakonec ještě výraznější.
Teplotní mapa z 20. srpna 2012 (naměřeno 40,4 °C v Dobřichovicích)
Teplotní mapa z 27. července 1983 (naměřeno 40,2 °C v Praze-Uhříněvsi)
"Na několika stanicích stále ještě měříme manuálně a naměřená data dostaneme do databází až po skončení měsíce. Zpracované rozložení se tedy ještě bude mírně měnit a nelze dokonce ani vyloučit, že na některé z těchto stanic bude maximum vyšší než 40,4 °C," uvedl na webu Infomet.cz klimatolog Radim Tolasz.
Takových stanic už je jen málo. "Jsou 'výběhové', odhaduji, že přejdou na automatická měření do dvou let. Ne každý pozorovatel na dobrovolné stanici má mobil, neřkuli internet. A ne každý ho mít chce," vysvětlil Tolasz přímo v diskusi pod tímto článkem, proč nelze data ze všech stanic mít hned.
ČHMÚ má s pozorovateli dohodu, že zavolají při překročení hranice 30 °C, ale nefunguje to stoprocentně. Například když pozorovatel odjede na dovolenou a stanici obsluhuje soused, tak už nemusí vědět, že má zavolat a kam.
Proč padl rekord v DobřichovicíchPodle meteorologa a mluvčího ČHMÚ Petra Dvořáka se při pondělním rekordu seběhlo několik faktorů. Na rozhraní tlakové níže nad západní Evropou a výše nad Balkánem do Česka proudil velmi teplý vzduch ze Sahary. I tam se zformovala na saharské poměry neobvykle teplá vzduchová hmota. Města fungují jako "tepelné ostrovy", které se na slunečním světle prohřejí a sálají (proto jsou přízemní teploty výrazně vyšší než ty "oficiální", snímané ve dvoumetrové výšce). "Dobřichovice jsou zase v údolí, jsou kryté proti proudění vzduchu, horký vzduch se v nich usazuje," řekl iDNES.cz Dvořák. Podobná souhra přející teplotním rekordům podle něj nastává jednou či dvakrát do roka. |
Během pondělka se přepisovala i řada lokálních rekordů na jednotlivých stanicích, a to nejen v maximálních, ale i průměrných denních teplotách.
Například na Sněžce Český hydrometeorologický ústav naměřil průměrnou denní teplotu 21,8 stupně Celsia. "Stanice tam měří pouze krátkou dobu, takže nelze tuto hodnotu považovat za rekordní. Ale jistě je zajímavá," podotkl Tolasz.
Teplotní rekord vztažený ke 20. srpnu padl i na nejdéle fungující stanici v Praze-Klementinu, kde se měření provádí od roku 1775. V pondělí zde naměřili 36,9 °C, původní rekord 34,6 °C pocházel z roku 1943 (více o pondělních rekordech zde).
Naopak teplotní minimum z 20. srpna drží od roku 1991 Jezerní slať (-6,7 °C), v závěsu je Horská Kvilda (-5,0 °C).
Přílišná zvědavost mohla v minulosti rekordy pokazit
Klimatolog Tolasz před několika týdny upozornil, že měření extrémních teplot na obou stranách stupnice je velká loterie i dnes, kdy se k měření používají kvalitní odporová čidla. Proto střízlivě přistupuje k rekordům z minulosti.
"V roce 1983 ještě naši pozorovatelé odečítali maximální teploměr ve 21 hodin večer, v té době ve 22 hodin letního času. Pokud byl v průběhu dne pozorovatel zvědavý a několikrát odpoledne otevřel meteorologickou budku, tak mohl nechtě zvýšit hodnotu naměřeného maxima o několik desetin stupně. Stačí málo a naměřená hodnota se může o desetinky lišit," uvedl.
