Agentura STEM se ve své poslední studii o Evropské unii zaměřila na vnímání změn klimatu a klimatické politiky Evropské unie. Podle závěru 84 procent veřejnosti souhlasí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují budoucnost lidí.
„Nejčastěji se lidé obávají degradace české krajiny. Navíc i čeští vědci mluví o suchu a nedostatečném množství spodní vody jako o největších problémech, kterým budeme v nejbližších letech čelit,“ píše STEM na svém webu.
Souhlasíte s výrokem, že člověkem způsobené klimatické změny zásadně ohrožují naši budoucnost?
Drtivá většina Čechů si zároveň myslí, že nelze ochránit naši krajinu před suchem, smogem a usycháním lesů, pokud nebudeme snižovat emise.
Souhlasíte s výrokem, že člověkem způsobené klimatické změny zásadně ohrožují naši budoucnost?
Výsledky taktéž ukázaly, že Češi se v problematice moc neorientují, 53 procent Čechů se například nikdy nesetkalo s pojmem uhlíková neutralita. O termínu neslyšela ani třetina těch, kteří se jinak o klimatickou změnu velmi zajímá.
„Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu,“ shrnul výsledky Nikola Hořejš, analytik STEM.
„Jejich celkový postoj je ale zatím proměnlivý. Veřejnost má velký zmatek v tom, co lze se změnou klimatu dělat a občané jsou tak odkázáni na výroky a postoje vlivných politiků. Češi a Češky se bojí, že klimatická neutralita ohrozí naši ekonomiku a pokud politici budou chtít, mohou občany v tomto snadno vystrašit,“ dodal.
Zaznamenal(a) jste diskusi o tzv. uhlíkové neutralitě?
Strach z klimatických opatření
Polovina české populace se bojí dopadu klimatických opatření na ekonomiku. Lidé mají strach zejména z vysokých nákladů na snižování emisí, 74 procent lidí se obává zdražování. Jen každý čtvrtý člověk si myslí, že na snižování emisí může Česko nějakým způsobem vydělat.
Většina Čechů (79 procent) však podporuje co nejrychlejší dosažení uhlíkové neutrality. „Z předchozích zjištění je však zřejmé, že téma většina lidí nedokáže zasadit do kontextu společenských změn, které budou tento proces provázet. V celkovém pohledu bude diskuse vedena o tom, zda je cena za uhlíkovou neutralitu přiměřená. Platidlem budou spíše než zátěž pro rozpočet pracovní místa a regulace každodenních návyků,“ shrnuje STEM.
Souhlasíte s následujícími výroky?
Podle společnosti nemá česká populace jasný názor na to, zda se mají investice v českém průmyslu orientovat na ochranu pracovních míst, nebo na modernizaci průmyslu.
„Je důležité zdůraznit, že věková skupina 60+ by více než lidé do 30 let chránili současná místa v průmyslu. Jedná se tedy do jisté míry o jiný generační pohled na problematiku ochrany pracovních míst. Mladí lidé by spíše zaváděli nové technologie, robotizaci a digitalizaci,“ upřesňuje analytička STEM Trtíková Vojtková.
„Zatímco česká krajina je dlouhodobě důležitým zdrojem hrdosti a součástí národní identity, změna klimatu je pro veřejnost tématem novým, nejasným a proměnlivým,“ dodal Hořejš. „Vnímání uhlíkové neutrality tak nejsilněji závisí na tom, jestli si ji občané spojí s dopady na českou krajinu,“ dodává. Klima tak Čechy zajímá, ale Česko nepatří mezi země EU, které změnu klimatu vnímají jako nejzávažnější problém.
Souhlasíte s výrokem, že opatření, o kterých se mluví v souvislosti se změnami klimatu, nenávratně poškodí naši ekonomiku?
„Bude hodně záležet, jak s tématem naloží vláda a jak využije šance zejména pro český průmysl na modernizaci a transformaci,“ shrnul Hořejš. Tento týden mimo jiné bude ministr životního prostředí Richard Brabec i Evropská komise jednat o tom, jak chtějí evropské země dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, kterou dříve na summitu EU odsouhlasil premiér Andrej Babiš.
Data pochází z dlouhodobé studie o vztahu ke globálním problémům a EU, kterou STEM vypracoval v listopadu 2019 až lednu 2020. Sběr dat se uskutečnil od listopadu 2019 do ledna 2020. Do průzkumu se od 14. do 26. listopadu 2019 zapojilo 1 111 respondentů.
