Stavbu na Hagiboru podporují Gut i Kasl

Praha - Výstavba nové hokejové haly na Hagiboru, kde by se v roce 2003 mělo konat mistrovství světa v ledním hokeji, je i po včerejší schůzce zástupců města a hokejového svazu nejistá. Primátor Jan Kasl se sice s předsedou Českého svazu ledního hokeje Karlem Gutem shodl, že město i svaz zintenzivní spolupráci při přípravě stavby nové haly, ale konečné slovo bude mít patrně stát, případně další vlastníci pozemků, na kterých má nová hala vyrůst.

"Konec července je poslední datum, kdy musí být známý investor, který postaví halu. Investora vybere TJ Bohemians, která má v této lokalitě pozemky, jež jí svěřil stát. S předsedou Gutem jsme se dohodli na tom, že se pokusíme zorganizovat schůzku na nejvyšší vládní úrovni s panem premiérem, ministrem financí a školství, abychom získali jejich podporu pro převod pozemků na Bohemians," uvedl primátor Kasl s tím, že město poradí TJ Bohemians, aby se pokusila mimosoudně dohodnout s potenciálními restituenty pozemků pod budoucí halou. "Chci také předložit městské radě návrh, abychom hokejovému svazu věnovali asi tři a půl tisíce metrů pozemků, které v této lokalitě máme," dodal primátor. Připustil dokonce, že by město netrvalo na stavbě dalšího vestibulu ze stanice metra Želivského, pokud by kapacita haly nepřekročila 12 tisíc diváků.

Karel Gut uvedl, že převod části pozemků umožní svazu vstupovat mnohem výrazněji do jednání s potenciálními investory haly i s TJ Bohemians. "Musím věřit, že se vše stihne včas. Věřím, že do zářijového kongresu mezinárodního hokejového svazu budu znát konkrétní odpovědi na otázky kolem haly," uvedl Gut. Ministerstvo financí zastupující vlastnická práva státu však nevidí v žádném z dosavadních jednání zásadní zvrat. Klíčovým problémem zůstávají nejasné majetkové vztahy a probíhající soudní spory. Z tohoto důvodu ministerstvo financí nechce majetkově převádět sto tisíc metrů čtverečních, které patří státu a spravuje je TJ Bohemians. Rozhodnutí, zda za této situace bude ministerstvo souhlasit s výstavbou nové haly, zatím nepadlo.

"Je předčasné chtít vědět, zda budeme souhlasit, či nikoliv. Rozhodující bude projekt, výběr investora, na jakých pozemcích se má stavět a vyřešení vlastnických vztahů u sousedních pozemků," konstatoval mluvčí ministerstva Libor Vacek. Investor bez souhlasu majitele, tedy ministerstva financí zastupujícího stát, halu postavit nemůže.

O výstavbě haly rozhodlo městské zastupitelstvo 

I když není pomalu dne, aby se nevedly diskuse o tom, zda bude za tři roky Praha schopná hostit hokejový šampionát, nikdo z představitelů města jako by si už nepamatoval, že nebýt neuváženého rozhodnutí zastupitelstva v říjnu roku 1997, problém s největší pravděpodobností vůbec nemusel nastat. Prapůvod dohadů kolem území Hagiboru, kde by měla vyrůst víceúčelová hala, je nutné hledat právě v onom rozhodnutí pražských poslanců. Co se vlastně stalo. Na návrh tehdejšího i současného radního Zdeňka Kováříka odsouhlasila tehdy ODS společně s komunisty změnu územního plánu v prostoru Hagibor. A sice z nestabilizovaného území na plochu umožňující výstavbu. Stejný návrh předložil Kovářík půl roku před tím, ale neuspěl s ním. Na podzim byli členové zastupitelstva o mnoho vstřícnější, i když v kuloárech se mluvilo tom, že silnější byla především lobby společnosti IPB Real. Pro změnu sice hlasovalo jen třicet z pětapadesáti poslanců, ale na její schválení to stačilo.

Zastupitelstvo při svém rozhodování dokonce nerespektovalo ani vyhlášku hlavního města o závazných částech územního plánu, podle níž musí být nestabilizované území konkretizováno urbanistickou studií. Ta ovšem na Hagibor předložena nikdy nebyla. Tehdejší ředitel Útvaru rozvoje města Karel Hejtmánek účelově pronesl, že studii nahradilo několik konzultací, za což si vysloužil od Martina Bursíka výtku, že zaujímá postoje na objednávku. Rozhodnutí zastupitelstva de facto posvětilo výstavbu haly na Hagiboru. Za hagiborským projektem stála právě IPB Real, která v současné době vlastní asi čtvrtinu dotčených pozemků. Podle včerejšího vyjádření tiskové mluvčí společnosti Veroniky Váňové IPB se stavbou víceúčelové haly i nadále počítá. "Jsou vypracovány stohy studií, které společnost už stály několik milionů korun," uvedla mluvčí.

IPB nechce stavět jenom halu, ale i obytné, obchodní a administrativní objekty, protože hala prý má použití jen sto dní v roce, a kolem tudíž musí být i jiné prostory. Při stavbě haly a zejména při jejím provozování spoléhá IPB Real na spolupráci s Bohemians. Váňová připustila, že do vyřešení majetkových vztahů, kdy nároky soudně uplatnila i židovská obec, nelze prakticky nic dělat. Už při schvalování změny územního rozhodnutí vyslovovali zejména opoziční poslanci podezření, že IPB nejde ani tak o halu, jako o stavbu bytů v hagiborské lokalitě. Tehdejší členové zastupitelstva Radek Lanč, Jan Votoček a Tomáš Szennai apelovali na Kováříka a další kolegy, aby změnu neprojednávali do doby, než budou jasné majetkové vztahy a budou mít k dispozici komplexní materiály o možnosti výstavby, ale vyslyšeni nebyli.

Ještě jedno je nutné připomenout. Zastupitelstvo změnou územního plánu pohřbilo možnost vystavět víceúčelovou halu na Maninách. S takovou nabídkou přišla společnost Bohemo v čele s místopředsedou Českého olympijského výboru Františkem Dvořákem počátkem devadesátých let; na stavbu mohla okamžitě uvolnit patnáct milionů dolarů. Přes tři roky tahali radní města a Karel Hejtmánek společnost za nos a nechali ji připravit kompletní dokumentaci včetně smlouvy o smlouvě budoucí a ekonomické studie. Koukalovo vedení radnice i radní Kovářík posléze zaujali pozici mrtvého brouka a společnosti Bohemo neodpovídali ani na dopisy. Dnešní šéf Kongresového centra, tehdejší vedoucí odboru hospodářské politiky František Dušek, dokonce společnosti Bohemo doporučil, aby pomohla vzniku sportovního centra IPB Real na Hagiboru. Jedním z důvodů, na něž se odvolávali tehdejší představitelé města, když Maniny odmítli, bylo, že nejsou stabilizovaným územím, což však nebyl ani Hagibor. Také tvrdili, že reálnost výstavby se pohybuje za horizontem následných pěti let. Od té doby uplynuly takřka čtyři roky a městem prosazovaná hala na Hagiboru je za tímto horizontem rovněž.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video