Na stavbě tunelu Blanka pracují i archeologové.

Na stavbě tunelu Blanka pracují i archeologové. | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Stavba tunelu Blanka pohřbí středověké hroby

  • 4
Radlice bagru opatrně zanořuje zuby svého rypadla do jílovité země a zemina se sype. Muž v kabině pracuje neobvykle obezřetně oproti tomu, jak jsou lidé zvyklí vídat na stavbách. Výkopové práce při výstavbě tunelového komplexu Blanka totiž sledují archeologové.

Budoucí silniční tunel, jenž propojí Malovanku a Pelc-Tyrolku, totiž vede pod územím, které lidé obývali už v pravěku. Je tedy velmi pravděpodobné, že se pod nánosy hlíny a písku skrývají kosterní pozůstatky nebo zbytky předmětů, které by mohly být pro studium našich dějin velmi přínosné.

"U bagru stojí vycvičení kolegové, kteří zastaví práce, pokud zaznamenají něco, co do země nepatří," popsala archeoložka Kateřina Tomková.

Nyní se archeologové soustřeďují blízko křižovatky ulic Patočkova a Střešovická v údolíčku potoka Brusnice.

Že činnost archeologů u bagru, pro obyčejné "smrtelníky" možná trochu nudná, není zbytečná, dokazuje geoložka Iva Herichová. Ta totiž tímto způsobem našla nedaleko tohoto místa kus mamutího klu.

Přímo v údolí Brusnice, které bylo dosud skryté pohledům Pražanů za hradbou křovisek a stromů, bylo podle archeologů také raně středověké pohřebiště. "To pro nás bylo překvapení. Našli jsme tu lidské kosti," podotkla Tomková.

Na pohřebišti později vyrostly hradby obepínající Pražský hrad a vedle nich pak v osmnáctém století cihelna. Její pozůstatky jsou patrné všude kolem. Když pracovníci archeologického ústavu Akademie věd lopatkou odkrývají vrstvu země za vrstvou, narážejí na úlomky cihel a střešních tašek.

Tunel Blanka, past na mamuta
Hustá ranní mlha halí břehy široké kalné řeky. K bahnitému napajedlu míří první zvířata. Žízeň žene k vodě několik mamutů, které zpovzdálí sleduje osamělý nosorožec, o kus dál po proudu si na skupinku praturů brousí zuby hrůzostrašný šavlozubý tygr. Na svou šanci nedaleko čeká i několik lovců.
 
Uplynulo několik tisíc let. Mlha zůstala stejná, co ztratila na hustotě, doplňuje ranní smog, jen Vltava se za staletí prokousala o pár set metrů dále. Tam, kde tekla pravěká řeka, dnes pulzuje rušná ulice Milady Horákové. Místo mamutů se z mlhy vynořují nákladní auta, bagry a pravěké lovce vystřídali lidé v reflexních vestách. Jsou také na lovu, dokonce je zajímají ta samá zvířata - mamuti.

"Pro většinu obyvatel Dejvic je překvapením, že v dávných dobách na místě jejich domů meandrovala řeka," podotkla archeoložka Ivana Fridrichová.

Najdou mamuta?
Archeologové očekávají, že okolí pravěké řeky by mohlo ukrývat pozůstatky paleolitického osídlení v podobě kamenných nástrojů, zbytků ulovené zvěře z doby před tři sta tisíci lety.
 
"Jeho výskyt je předpokládán na základě starších i novějších nálezů, z nichž nejbližším byl objev klu mamuta v nedaleké Jízdárně Pražského hradu," vysvětluje archeoložka Fridrichová.

Lidé v reflexních vestách pečlivě sledují každé zakousnutí lžíce bagru. Jednou z nich je i geoložka Iva Herichová, která před pěti lety úlomky mamutího klu našla a zrekonstruovala. Nyní ho mohou obdivovat návštěvníci výstavy Příběh Pražského hradu.
 
Na své si při výzkumu nepřijdou jen archeologové, ale i geologové. Ti mají jedinečnou příležitost studovat v tomto prostoru část vltavského terasového systému. Ve Svatovítské ulici se jim třeba podařilo zdokumentovat unikátní řez souvrstvím říčních svahových usazenin, naváté a navozené zeminy, a to až do neuvěřitelné hloubky 37 metrů.

Největší změna od postavení hradeb
Zájmu archeologů se teď těší údolí potoka Brusnice, v sousedství křižovatky Patočkovy a Střešovické ulice.

"Stavební práce obdobného rozsahu jako teď, při výstavbě tunelu Blanka, tu už jednou v historii probíhaly, když se stavěly nedaleké barokní hradby," uvedla archeoložka Kateřina Tomková.

Právě z nich se také otevírá na staveniště, kterému zatím vládnou archeologové, nejlepší výhled.

Technika tu teď odkrývá pod bývalou zahrádkářskou kolonií stopy činnosti bývalé Strahovské cihelny, jejíž výrobky se dodnes skrývají ve zdech pražských domů. Ještě hlouběji nacházejí roztroušené kosti těch, kteří byli v 10. století pohřbeni na cihelnou porušeném středověkém hřbitově.

Archeologický výzkum, jehož hlavním cílem je zmapování krajinného vývoje v této části města od nejstarších dob do současnosti, je na pražské poměry unikátní.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video