Církev Slovo života funguje od začátku 90. let. Jejími výraznými rysy jsou emotivní bohoslužby a důraz na pozitivní myšlení. Ve své činnosti navazuje na podobně zaměřenou církev Voda života.
Registrace platí od 6. srpna. "Náš motiv byl jednoznačný - abychom působili podle zákona. Občas se o nás psalo jako o sektě, tak jsme chtěli, aby noví lidé, když k nám přichází, neměli obavy," popisuje důvody registrace jeden z předáků církve Michal Vaněk.
Zpočátku má registrace spíše symbolický charakter. Církve ji vnímají především jako oficiální uznání státu. Výhody z ní plynou teprve po uplynutí 10 let a doložení zhruba 10 tisíc stoupenců.
Kromě přístupu k financím církev získává právo vyučovat náboženství na státních školách, vykonávat duchovní služby v armádě či věznicích nebo při obřadech konat svatby.
Stát loni církvím poslal skoro 1,4 miliardy korun
Peníze od ministerstva kultury v současnosti dostává 17 církví. Další možná přibudou v roce 2012, kdy uběhne 10 let od registrace čtyř subjektů. Jde například o Hnutí Hare Krišna nebo Českou hinduistickou náboženskou společnost.
V roce 2009 církve dostaly od státu téměř 1,4 miliardy korun. Nejvíce obdržela Římskokatolická církev (900 milionů), Církev československá husitská (117 milionů) a Českobratrská církev evangelická (77 milionů). Přes 90 procent prostředků jde na platy duchovních, zbytek na provoz a opravy.
Většina církví možnost získat prostředky ze státního rozpočtu využívá. O peníze naopak neusiluje třeba Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (její členové jsou známí spíše pod označením mormoni), která má registraci od roku 1990.
Registraci získávají dvě třetiny žadatelů
Církev v žádosti o registraci musí uvést svou základní charakteristiku, krátce popsat své učení a působení v České republice. Podmínkou jsou také podpisy 300 lidí, kteří se k ní hlásí. "V současné době probíhá registrační řízení s Církví husitskou," uvádí mluvčí ministerstva kultury Eva Tichá.
Od roku 2000 získalo registraci od ministerstva 11 uchazečů. Pět žadatelů neuspělo (byla to Ukrajinská řeckokatolická církev či Židovské Centrum Chai). Poslední z nich - církev Nový Život - vzala v roce 2010 svůj návrh zpět.
O financování církví stále rozhoduje zákon z roku 1949. Ten komunisté přijali proto, že před tím církvím většinu majetku vzali. Výdaje na církve každoročně rostou, protože především malé subjekty mají stále více duchovních.
Tento stav by podle některých odborníků mohlo vyřešilo majetkové vyrovnání státu s církvemi. Předchozím vládám se jej nepodařilo dojednat, pokouší se o to i kabinet Petra Nečase.
