Podle náměstkyně ministryně práce Zuzany Jentschke Stöcklové dostávají nelegální ústavy namísto pokuty často pouze podmínku, aby se zaregistrovaly. Dál pak kraje kontrolují, jestli firmy podmínky splnily. Podle ministerstva by se však měl tlak na postihování těchto zařízení zvětšit. Od ledna letošního roku se zvýšila maximální možná výše sankce ze čtvrt milionu korun na jeden milion.
V Česku je podle dostupných údajů takových ústavů kolem 80, ale jejich počet může být mnohem vyšší.
Ministerstvo zpracovalo pro kraje a další instituce informace, jak mají postupovat. Připravuje se také novela zákona o sociálních službách, která má zamezit, aby neregistrované ústavy mohly sociální službu poskytovat. Novela se chystá ale nejdříve na rok 2016.
V Česku je nedostatek domovů pro seniory. Neregistrované ústavy fungují často vlastně jako ubytovny. Senior má v nich uzavřenou nájemní smlouvu. V lepším případě mu pomoc poskytuje vyškolená asistentka. Podle odborníků ale služby často poskytují lidé, kteří nemají žádnou odbornost. Senioři nedostávají kvalitní péči, nemají dostatek informací, hrozí i případy zneužívání jejich majetku.
Už v minulosti situaci v ČR kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Pracovníci její kanceláře zkontrolovali sedm neregistrovaných zařízení a zjistili, že péče v nich je neodborná, celkově špatná a životní podmínky nedůstojné. Šabatová uvedla, že nikdo neví, kolik těchto zařízení v zemi je (více zde).
Podle ní z kontrol plyne jediný závěr: všechna tato zařízení by se měla zlegalizovat tak, že budou zaregistrována, anebo by měla ukončit činnost. Na to by měly dohlédnout krajské úřady.
