ČTĚTE TAKÉ:
Špidla: Bili mě, zabít jsem se nechtěl
Dozvídáme se o tom oklikou přes Vysočinu, Miloše Zemana a jeho novou knihu. Jenže nejde jen o Špidlu. Nebyl jediný, kdo tehdy utrpěl posttraumatický šok, svým způsobem na tehdejší začátek normalizace doplatila většina společnosti, nepřímo včetně těch, kteří ani nebyli na světě.
Pokud se Špidla ptá, proč tragédie roku 1969 stojí ve stínu tragédie roku 1968, ptá se správně. Špidla totiž dopadl ještě dobře, jiní přišli o život - jako Danuše Muzikářová v Brně, jejíž vražda (zřejmě byla zastřelena milicionáři) dodnes nebyla úspěšně objasněna.
Dalším se život sice zachoval, ale zmenšil, minimálně jej ohraničila znovu zesílená železná opona, kádrové posudky a špiclování tajné policie. Šrámy na duších také nezmizely, jen se o nich nemluvilo. A nemluví.
Když zatýkali po únoru 1948 někdejšího válečného bojovníka a letce Josefa Bryksu, řekl ženě: "To víš, miláčku, je to jako za starých časů. Tehdy byl nepřítel jiný. Dnes jsou to naši vlastní lidé."
V tomto stesku je obsažena celá tragédie násilím rozdělené společnosti. Zkusili jsme si ji po únoru 1948 a znovu po srpnu 1968. Jinak se člověk vrhá do boje proti cizímu uchvatiteli, jinak proti vlastním sousedům. Občanská válka se jen obtížně vyhrává.
Rok 1968 přinesl obsazení země cizí mocností, ale nikoli ještě ztrátu všech nadějí na relativně slušný život. Ostatně byla to jen částečná ostuda: nepřítel byl silnější, zákeřný a jeho oběť opilá snem. O rok později byl sen dávno pryč a neviditelný nepřítel možná hned v sousedním bytě.
Je zajímavé, že i když zpravidla v těch letech nešlo přímo o životy (výjimky byly), řada pamětníků považuje normalizaci za jedno z nejtemnějších období českých moderních dějin, dokonce horší než krvavá padesátá léta. A normalizace začala v onom srpnu 1969. Tehdy jsme nabídli nepříteli, že špinavou práci uděláme za něj.
Doba, která uplynula, je jistě příliš krátká a otázky příliš bolestné. Ale je jistě třeba se tomuto neradostnému období věnovat více. Vždyť Špidla absolvoval dvě ambulantní konzultace s psychiatrem. Ostatní jsou přesvědčeni, že nepotřebují žádnou?
