Plzni na shromažďovacím zákonu vadí především ustanovení, podle kterého musí úřad o případném zákazu demonstrace rozhodnout nejpozději do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení o konání akce.
Pokud například žadatel ohlásí akci v pátek a po víkendu následuje ještě volné pondělí, nemá obec čas, aby se dohodla s dalšími úřady. Tuto "mezeru" měl odstranit právě návrh plzeňského primátora Pavla Rödla.
Březnový pochod neonacistů Plzní vyvolal rozsáhlou debatu o shromažďovacím zákoně. Například ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (SZ) slíbila, že se obrátí na odborníky a zváží jeho změny. - čtěte Stehlíková: Změna shromažďovacího zákona musí být citlivá
Soud návrh odmítl pro neoprávněnost navrhovatele
ÚS dostal stížnost spojenou s návrhem v květnu. Nyní dospěl k závěru, že magistrát neměl k jejímu podání takzvanou aktivní legitimaci - práva magistrátu jako úřadu totiž podle soudců prý nebyla porušena.
Proto soudce bez bližšího zkoumání stížnost i návrh bez veřejného jednání odmítl pro neoprávněnost navrhovatele.
Ostře sledovaný plzeňský pochod svolali pravicoví extremisté na začátku roku jako "protestní akci za svobodu slova". Uvedený cíl pochodu však byl podle mnoha odborníků jen zástěrkou pro demonstraci neonacistického Národního odporu. Skutečným záměrem prý bylo vystoupit proti menšinám. Pochod od počátku odsuzovaly například židovské organizace.
Město akci nejprve zakázalo, ale poté soudy prohlásily zákaz za neoprávněný. Neonacisté proto 1. března skutečně městem prošli. - přečtěte si Dvě stě neonacistů prošlo Plzní, i jejich plány zkřížilo počasí
Ústavní soudci také odmítli zrušit rozsudky, podle kterých plzeňský primátor pochod zakázal nezákonným způsobem.
