Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

„Vždyť mi seberou děti.“ O dávky si Češi neříkají, zatěžuje je stigma

  • 259
Proti zvyšujícím se cenám nájmů i energií chce vláda bojovat příspěvkem na bydlení. To má ale háček - Češi si o dávky nechtějí říkat. Třeba u zmíněného příspěvku jej nepobírá asi sedmdesát procent těch, kteří na něj mají nárok. Příčin je celá řada: složitost procesu, neznalost nebo také stud. Pomoc totiž nyní potřebují i ti, kteří se vždy obešli bez státní pomoci.

Celý život pracovali. Přesto při současných cenách nevyjdou s penězi. Většina důchodu jde na bydlení a základní potřeby zaplatí ze zbytku jen stěží. O příspěvek na bydlení si přesto nezažádají - neví o tom, že mohou, nebo se stydí. Nejsou přece „sociální případy“.

Nejen příspěvek na bydlení

Ačkoliv pro příspěvek na bydlení existují nepřesnější čísla o tom, jak velký podíl domácností jej navzdory nároku nepobírá, nejde o jedinou dávku, o kterou si Češi nežádají.

Třeba co se týče dávek koncipovaných pro rodiny s dětmi - podle analýzy, která vyšla v lednovém čísle Fóra sociální politiky, soustavně klesá jak počet vyplacených přídavků na dítě, tak počet dávek porodného.

Tento přístup v Česku není výjimkou. O dávky, na které mají nárok, nežádají vysoké podíly lidí. Třeba u zmíněného příspěvku na bydlení: podle výpočtů Platformy pro sociální bydlení jej nepobíralo v roce 2021 sedmdesát procent domácností, které splňovaly podmínky. U seniorských domácností to dokonce bylo jen asi dvacet procent, u rodin s dětmi procent čtyřicet.

A podobná čísla přinesl i nedávný průzkum organizace PAQ Research pro Český rozhlas. Podle toho příspěvek pobírají jen asi čtyři procenta populace. Dosáhnout na něj přitom může téměř každý pátý.

Právě příspěvek na bydlení je přitom v současné krizi tím hlavním, čím chce vláda podporovat domácnosti postižené vysokými cenami energií. Oproti situaci před rokem sice domácností, které jej pobírají, mírně přibylo, stále jsou ale čísla nízká.

„Nyní se počet příjemců trochu zvedl. Podle ministerstva práce a sociálních věcí to je asi 160 tisíc domácností, nárok jich má ale přes půl milionu. Zásadně se tak nic nezměnilo,“ uvedl Jan Klusáček, analytik Platformy pro sociální bydlení.

MěsícBřezen 2012Prosinec 2012Březen 2019Prosinec 2019Březen 2020Prosinec 2020Březen 2021Prosinec 2021Leden 2022Únor 2022Březen 2022
Příspěvky na bydlení169 100182 300188 200169 200171 700160 400162 100153 700143 500132 200168 800

Stigma, neznalost, neochota

Důvodů je podle expertů celá řada. „Z praxe víme, že velkou roli hraje neinformovanost. Nyní se o tom sice píše, všeobecně vzato ale spousta lidí neví, že něco takového vůbec existuje nebo že na to mají nárok,“ popsal Klusáček. V případě seniorů pak podle něj hraje velkou roli třeba vžitá fáma, že příspěvek může pobírat jen ten, kdo žije v nájmu. U důchodců přitom mnohdy pro překročení nadměrných nákladů na bydlení stačí vysoké náklady na energie a údržbu domu.

Deštník proti drahotě

S cílem informovat lidi o tom, jakou pomoc jim může stát poskytnout, spustila vláda v tomto týdnu web nazvaný Deštník proti drahotě.

Ten shrnuje pomoc jednotlivým skupinám obyvatel kvůli růstu cen.

Opatření tam mohou lidé najít podle toho, zda jde o rodinu s dětmi, seniora nebo podnikatele, potřebuje pomoci s bydlením či třeba pohonnými hmotami.

Kromě toho je ale na vině i stigma. Zvlášť nyní se nepříznivá situace dotýká i lidí, kteří dávky nikdy předtím nepobírali a za svou situaci se stydí. „Nedávno jsem se setkala u jedné z klientek s obavou, že když požádá o dávky, tak jí vezmou děti,“ popsala Jitka Kylišová, metodička terénních programů plzeňské pobočky Člověka v tísni.

Zvlášť starší generace má pak podle ní obecně problém vyhledat sociální službu a s pracovníkem hovořit o tom, že nemají peníze a živoří, protože mají velké výdaje za bydlení a léky.

„V Česku je stále pobírání jakýchkoliv dávek stigmatizováno a lidé se jim proto brání. Nejsou přece takoví ‚chudáci‘, aby museli brát dávky,“ potvrzuje Aneta Šebková ze Života 90. Klusáček pak upozorňujeme, že stigmatizace byla částečně způsobena i debatou kolem doplatku na bydlení, který se s příspěvkem mnohdy zaměňován, ač jde o jinou dávku, a jeho zneužíváním v rámci obchodu s chudobou.

Roli pak podle oslovených expertů hraje také nepříjemné prostředí úřadu práce, který příspěvky vyřizuje, nebo někdy i přístup jeho pracovníků.

Třeba Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí, proto doporučuje vyřešit věc na dálku. „Chtěla bych doporučit lidem, kteří se bojí nebo stydí si jít na místní úřad zažádat o sociální dávku, aby tak učinili elektronicky. Umím si totiž představit, že takový hrdý živnostník, který dosud komfortně živil celou svou rodinu, ale vlivem covidu a zdražování energií se dostal do tíživé situace, se stydí jít si o příspěvek státu zažádat,“ řekla s tím, že sociální politika je zde od toho, aby lidem pomohla složité životní období překlenout.

Dokazování co čtvrt roku

A roli hraje i náročnost celého procesu. „Pokud už senioři o možnosti příspěvku ví, často je odradí náročnost celého procesu. Dozví se, že mají vyplnit několikastránkové formuláře, ale neví, kde je mají sehnat nebo jak je vyplnit. Setkáváme se s tím, že si senioři stěžují, že na úřadech jsou na ně nepříjemní a s vyplněním jim neporadí, jak by bylo potřeba,“ uvedla Šebková.

Před několika lety se navíc v rámci snahy omezit zneužívání dávek zavedla povinnost svůj nárok na příspěvek dokazovat pravidelně co čtvrt roku. Navzdory tomu, že se situace domácnosti nemění. Třeba i pro seniora, který má stále stejný důchod i nájem, to znamená strávit co tři měsíce den na úřadě.

Ukončíme zneužívání dávek, hlásají strany. Podle expertů problém zveličují

A situace je složitá i pro nájemce. „Je tam třeba i součinnost majitele. Pokud lidé nejsou ve vlastním bydlení, je jim blbé si o to pořád žádat. Nájemníci navíc mnohdy ani nechtějí, je to pro ně práce navíc,“ řekl Klusáček.

O potřebě vše zjednodušit ostatně hovoří i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle něj nebude již nadále třeba pravidelného dokazování, příspěvky by se mohly automaticky vypočítat z předešlých záznamů. „Můžete to doložit, ale pokud to nedoložíte, vycházíme z toho, co bylo,“ popsal Jurečka hypotetickou situaci.

Pomoci lidem se snaží i jednotlivá města či městské části. Ty čím dál častěji zřizují takzvaná kontaktní centra bydlení. „Pracovníci kontaktního centra bydlení pomáhají se základním poradenstvím v oblasti bydlení a zprostředkují poradenství ve složitějších případech,“ popsal Jan Hamerník, mluvčí Prahy 10, která centrum spustila v roce 2019. Pomoci mohou právě i s informování o tom, že daný člověk má na dávku nárok a jak o ni může žádat.

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent.

Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji na bydlení - ale nejvýš do státem stanovených normativních nákladů - a 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu.

Mnohdy se zaměňuje s doplatkem na bydlení, který je dávkou v hmotné nouzi a je udělován až když na pokrytí nákladů nestačí ani příjmy včetně příspěvku na bydlení.

Výše příspěvků na bydlení vychází z normativů, které vláda letos kvůli zdražování energií zvýšila více než v předchozích letech. Při růstu cen může kabinet částky ještě zvednout. Ministr práce Jurečka už několikrát zopakoval, že jeho úřad na aktualizaci pracuje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video