Sobotka: Tak dlouho stát rozdával akcie OKD, až přišel o majoritu

  • 161
Expremiér Bohuslav Sobotka čtyři hodiny vypovídal před parlamentní vyšetřovací komisí k okolnostem privatizace OKD. „Stát rozdával akcie tak dlouho, až přišel o majoritu v OKD, to bylo v roce 1996,“ řekl bývalý premiér. O šest let později se stal ministrem financí, když stát prodával menšinový podíl v černouhelné společnosti. Za okolnosti prodeje čelí kritice.

Menšinový podíl v OKD získala v roce 2004, v době, když byl Sobotka ministrem financí, za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest, která už část akcií držela. Bývalý premiér pochybení při prodeji menšinového státního podílu v OKD odmítá.  „Jsem přesvědčen, že všechno proběhlo v souladu se zákonem,“ uvedl při příchodu na jednání vyšetřovací komise. Zdůraznil, že i Evropská komise konstatovala, že nebyly porušeny předpisy.

Kvůli privatizaci by měl být podle něj souzen ten, kdo rozhodl o tom, že stát v OKD přišel o majoritu ve druhé polovině devadesátých let. „Akcie OKD se rozdávaly zadarmo v devadesátých letech,“ uvedl expremiér.

„K zásadnímu zlomu došlo před 22 lety, to byl rok 1996. Já jsem se stal ministrem financí až šest let poté,“ připomněl Sobotka. „Došlo k privatizaci logicky do rukou toho, kdo společnost kontroloval, v zájmu její stability,“ řekl Sobotka. Nikdo jiný podle něj víc nenabízel.

Firmu krátce poté získala skupina RPG Industries finančníka Zdeňka Bakaly a politici pak dlouho řešili, zda to tak nebylo dopředu připravené.

Později se majitelem OKD stala firma vlastněná třemi britskými investičními fondy. Loni se černouhelná společnost dostala do insolvence, akcie nástupnické firmy v dubnu převzala státem vlastněná společnost Prisko.

„Žiju klidný život, do politiky se nechci vracet,“ řekl expremiér

Sobotka ocenil, že se parlamentní komise zabývá privatizací OKD od začátku a zejména podle něj stojí za to popsat, jak stát ztratil většinu ve firmě, aniž z toho měl byť jen jedinou korunu.

Krátce se vyjádřil také k tom, jak žije po odchodu z politiky. „Žiju klidný a spokojený život, do politiky se nechci vracet,“ řekl Sobotka novinářům.

Ještě loni by přitom nejmocnějším mužem v zemi. Vedl vládu i v té době dominantní sociální demokracii. Postu šéfa strany se ale vzdal, protože chtěl dát své straně nový impuls. Do voleb šla ČSSD s triumvirátem - Bohuslav Sobotka premiér, Milan Chovanec v čele strany, Lubomír Zaorálek jako hlavní volební lídr. Ale tento experiment ČSSD nevyšel. Skončila poražená, má jen 15 poslanců a je v menšinové vládě Andreje Babiše juniorním partnerem hnutí ANO. To, že je ČSSD ve vládě s Babišem, nechtěl Sobotka nijak komentovat.

Případem privatizace OKD se zabývá i soud

Případem privatizace OKD se zabývá také soud, podle žalobce byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy, při prodeji tedy vznikla škoda přes 5,7 miliardy korun.

Soud začátkem května nepravomocně osvobodil znalce Rudolfa Douchu, který vypracoval posudek k ceně státního podílu v OKD. Osvobodil i oba bývalé místopředsedy Fondu národního majetku Pavla Kutu a Jana Škurka, kteří měli privatizaci na starosti. Podle soudu nebylo prokázáno, že je skutek trestným činem. Státní zástupce se proti tomu odvolal.

Už dopoledne vypovídal před komisí guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Co poslancům řekl, odmítl povědět. „Detaily vám sdělovat nemůžu, protože je to uzavřené. Ptali se mě na to, co si pamatuju a já sem jim řekl, co si pamatuju. Co si nepamatuju, jsem jim neřekl. Tím to skončilo,“ řekl. Rusnok byl přes rok ministrem financí v kabinetu Miloše Zemana a následně necelý rok ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Vladimíra Špidly. Později byl premiérem úřednického kabinetu a nyní je guvernérem České národní banky.

Po Rusnokovi předstoupil před komisí bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr. Odešel bočním vchodem a novinářům se vyhnul. Grégr řídil ministerstvo průmyslu a obchodu ve vládě Miloše Zemana.

Za týden jednání komise podle jejího předsedy Lukáše Černohorského z Pirátů vyslechla okoli patnácti svědků. Řada z nich se omluvila, nebo se jim, jako Zdeňku Bakalovi, který žije ve Švýcarsku, vůbec nepodařilo doručit pozvánku na jednání komise, která má zprávu Sněmovně dát do 12. října.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video