Hnutí ANO vetovalo zrychlené projednání návrhu zákona hned v prvním čtení, a tak se jím nyní budou zabývat výbory. „Zákon má naši politickou podporu,“ zdůraznila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
„Chceme, aby tento zákon kromě zahraničního výboru projednal i ústavně-právní výbor,“ řekla bývalá ministryně financí Schillerová. Sněmovna to podpořila.
Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy.
Zákon umožní postihovat národními sankcemi závažné protiprávní jednání v mezinárodním kontextu. Ministr Lipavský již dříve řekl, že očekává, že Česko zaměří pozornost na subjekty z Ruska a Běloruska, které se podílejí na válce na Ukrajině a z nějakých důvodů ještě nejsou na sankčních seznamech Evropské unie. Národní sankční seznam bude spravovat ministerstvo zahraničí.
„Možná každý den, kdy je takový zákon odložen, znamená, že trpí více lidí,“ podpořil sankční zákon poslanec KDU-ČSL Hayato Okamura.
