Petr Fiala (ODS) a Zbyněk Stanjura (ODS) na schůzi Poslanecké sněmovny při projednávání konsolidačního balíčku. (22. září 2023) | foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Rychlejší tempo úspor by víc dopadlo na občany, odmítl Pavlovy výhrady Fiala

  • 224
Rychlejší tempo konsolidace veřejných financí by mělo větší dopad na občany, odmítl premiér Petr Fiala výhrady prezidenta Petra Pavla, který řekl při návštěvě Jihomoravského kraje, že kroky vlády nejsou tak razantní, jak by bylo potřeba. Balíček by měl být podle prezidenta tvrdší.

„Pan prezident jistě ví, že koalice vyjednala dobrý kompromis. Závazek šetřit na provozu státu má ve svém vládním prohlášení na celou dobu svého mandátu. Zároveň se snažíme, aby tato opatření byla co nejvíce sociálně citlivá,“ řekl ČTK premiér Fiala. Rychlejší tempo konsolidace by podle něj víc dopadlo na občany a znamenalo by také snižování investičního tempa.

„Balíček už teď vyvolává tolik kontroverzí, že vláda asi nenajde vůli, aby příští rok přišla s dalším balíčkem. Ale jinak to nepůjde,“ řekl prezident Pavel. Za rozumnější by považoval udělat balíček tvrdší a lidem vysvětlit, že příští dva roky budou obtížné.

Vláda je při úsporách málo tvrdá, dva obtížné roky by byly lepší, řekl Pavel

Bez detailu úspor je konsolidační plán zbožným přáním, vyčetl vládě Havlíček

Ke schvalování vládního úsporného balíčku se vrátili ve středu poslanci. „Daňový balíček je nutné posuzovat v kontextu všech opatření,“ řekl místopředseda Sněmovny a předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. Vyčítal vládě, že nepředložila plán úspor i to, že nikdo vládu nenutí kupovat právě nejdražší stíhačky F-35. „Nemůžete brzdit i přidávat plyn,“ řekl Havlíček.

„Pokud nepředložíte detail těch úspor, tak jakýkoliv konsolidační plán, nezlobte se na mě, je pouze zbožným přáním, protože my zde potom nevidíme ten faktický podíl toho, o kolik se zvýší daně, a kolik v tom celkovém kontextu budou činit ty úspory,“ vyčetl vládě stínový premiér.

„Slibované úspory státu prostě neexistují,“ prohlásila také šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Kritizovala vládou navržené zvýšení daní, které označila za historicky největší. „Naším problémem není zadlužení země, ale nerůst,“ prohlásila Schillerová s poukazem na to, že zadlužení Česka je výrazně nižší ve srovnání se zeměmi jako jsou Německo či Rakousko.

Jednání o vládním balíčku Sněmovna znovu nedokončila, opozice tomu dokázala pět hodin bránit. Poslanci se k jednání o balíčku znovu vrátí 11. října, do kdy byla přerušena mimořádná schůze Sněmovny. Do debaty je stále ještě přihlášeno 54 poslanců.

Ne konsolidační, ale likvidační balíček, tvrdí Okamura

Kritiky k plánu vlády ve Sněmovně vystoupil i předseda druhého opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. „Návrh Fialovy vlády je neuvěřitelný paskvil,“ řekl Okamura, podle kterého obludná změť daní a odvodů bezdůvodně vytáhne z kapes obyvatel sto miliard korun navíc. „To není konsolidační balíček, to je likvidační balíček pro Českou republiku a pro naše občany,“ tvrdil šéf SPD.

Poslanci ANO Patrik Nacher i Berenika Peštová kritizovali, že při projednávání zásadního návrhu, který mění naráz 63 zákonů, je ve Sněmovně pouze ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS, zatímco další členové vlády jednání o balíčku ignorují. Kromě Stanjury se pak ve Sněmovně objevil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09-

ANO a SPD vetovaly snahu koalice jednat o balíčku i po čtrnácté hodině, mimo hodiny vyhrazené pro schvalování zákonů (středa a pátek, od 9 do 14 hodin).

„Po přijetí toho zákona jsme schopni snížit deficit státního rozpočtu příští rok o 97 miliard a v roce 2025 o 150 miliard,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS už při předchozím projednávání konsolidačního balíčku předloženého vládou.

Koalice potřebuje, aby balíček - včetně podpisu prezidenta Petra Pavla - prošel do konce roku, protože je na něm postaven i návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun, který také ve středu projedná vláda.

Obstrukce opozice je ještě zatím koalice ochotna trpět, ale kdyby trvaly ještě pár týdnů, stanoví pevný čas hlasování o balíčku, aby byl čas i na jeho projednání Senátem i na podpis prezidenta.

Návrat nemocenského pojištění pro zaměstnance, vyšší daně pro firmy

Peníze do rozpočtu má podle vládního úsporného balíčku přinést například opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy. Do rozpočtu to má přinést dodatečných 11,9 miliardy korun. Balíček má přinést zvýšení daně z příjmu firem z 19 na 21 procent.

Nově se sazbou daně z příjmu 23 procent mají danit příjmy fyzických osob nad trojnásobkem průměrné mzdy, dosud se vyšší sazbou daní částka nad čtyřnásobkem průměrné mzdy (nyní nad 161 tisíc korun).

Sazby daně z nemovitosti se zvýší přibližně na 1,8násobek. Výnos daně zůstane obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu 10 miliard korun.

Stát by měl nově získat 55 procent výnosů daně z hazardu místo dosavadních 35 procent. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, dalších 22,5 procenta připadne obcím podle počtu obyvatel.

Jen dvě sazby DPH, pro potraviny 12 procent

Úsporný balíček počítá i s tím, že nově budou dvě sazby DPH 12 a 21 procent. Pro potraviny bude sazba 12 procent a nulové zdanění má platit pro knihy.

Zaměstnancům zůstane, byť v osekané podobě, daňové zvýhodnění benefitů, jako jsou MultiSport karty do fitness. Všechny doposud od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, mají být podle dohody pětikoalice osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video