Učitelé se mohli chvíli radovat. V úterý poslanecká sněmovna schválila nárůst platů. To ale trvalo až do středečního dopoledne. Pak přišel poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna s tím, že se úterního hlasování zdržel. I když měl zaznamenáno „pro“. Ke Dni učitelů tak kantoři dostali místo splněných vládních slibů zrušení schváleného usnesení ohledně zvýšení platů.
„Pro ministerstvo je důležité, že Sněmovna podpořila svým usnesením naplnění programového prohlášení vlády, tedy dosažení 150 procent průměrného platu v roce 2018 pedagoga i nepedagoga na konci roku 2021, a že budeme přidávat systémově na začátku každého roku,“ komentuje situaci ministr školství Robert Plaga.
V úterý schválených a ve středu zamítnutých 130 procent mělo ale být o rok dříve, v roce 2020. Ani tak není ministr Plaga rozhozený a stojí si za svým.
Ministr je v klidu, všechno se podle něj stihne
„Ta mela, která nastala, mi přišla jako laciné honění populistických bodů, protože platy pedagogů a prostředky pro školy rostou. Plán dodržujeme, což nebylo v posledních dvaceti letech samozřejmé, a pokud někdo populisticky vykřikne nějakou částku pro rok 2020, aby si nahnal body, to je záležitost Sněmovny. Pro mě jako ministra je důležité programové prohlášení, k čemuž směřujeme,“ dodal Plaga.
V programovém prohlášení vláda deklarovala, že platy učitelů budou v roce 2021 na sto padesáti procentech průměrné mzdy, což se vypočítává z roku 2018. V loňských střednědobých výhledech se ale potřebné peníze neobjevovaly, což ministr uznal a chce s ministerstvem financí závazek dohodnout a podepsat do střednědobých výhledových rámců. Stručně řečeno: ministr peníze v tabulkách plánuje, ale podepsané ještě nejsou.
Bylo to procedurální peklo, zlobí se opozice
Úterní usnesení prošlo o jeden jediný hlas, opoziční návrh podpořili i členové současné koalice, konkrétně to byl jeden hlas od hnutí ANO a tři hlasy od ČSSD, díky kterým došlo ke schválení.
Porušení sněmovního řádu?Podle Bartoně došlo podáním námitky na hlasování až druhý den k porušení sněmovní procedury. Ústavní právník Jan Kysela nicméně poukazuje na to, že záleží, kdy se s námitkou Foldyna ozval. „Je otázkou, zda měl poslanec Foldyna možnost udělat ji už včera, či nikoliv,“ uvedl. Sněmovní řád totiž mluví o tom, že poslanec může podat námitku bezprostředně po hlasování. „Když by námitku podal v první chvíli, kdy to mohl udělat, přestože by šlo o jiný den, tak to jednací řád Sněmovny unese. V případě, že by ta prodleva v řádu hodin jeden i druhý den, tak by zřejmě taková námitka neobstála a byla by pochybná z hlediska jednacího řádu,“ uvedl právník. Podle Kysely by byla taková námitka pochybná i z ústavního hlediska. |
„To se ale očividně přes noc změnilo a jde tak podle mě o nebezpečný precedent, to se ještě nestalo. Napadnutí hlasování druhý den překvapilo i Sněmovnu, Pikal jako předsedající námitku neuznal. Což zase napadl poslanec Kováčik z KSČM, který to dotáhl až k hlasování a dopadlo to takhle. A to jsem se s panem Foldynou ještě po hlasování bavil a za hlasování jsem mu děkoval,“ popisuje zmatky ve Sněmovně pirátský poslanec Lukáš Bartoň.
Jsme pro, ale ne plošně
Sám Jaroslav Foldyna je podle svých slov dlouhodobě pro zvyšování platů učitelů a přiznává, že je vzhledem k manželce učitelce ve střetu zájmů. Současně při zvyšování mezd u pedagogů i nepedagogů argumentuje správným provedením a tím, že přidáno mají dostat jen ti, co si to zaslouží.
„Musíme už konečně najít odvahu si přiznat, že v odměňování platí pro školství obdobná pravidla, jako pro všechna ostatní odvětví a že plošné zvyšování mezd je nespravedlivé a demotivující. Při určování výše platů ve školství je, mimo jiné, potřeba více zohlednit a lépe vyvážit aprobaci a kvalitu jednotlivých učitelů a jelikož jsem toho názoru, že aktuální návrh nebyl v tomto směru dostatečně připravený, tak jsem pro něj nemohl hlasovat,“ vysvětluje.
Současně dodává, že nemohl zvednout ani ruku proti, vzhledem k podpoře zvyšování platů. Foldyna podle záznamů hlasovacího zařízení s návrhem souhlasil. Nepodpoření návrhu obhajuje také tím, že není potřeba další zmetek, který by bylo nutné neustále upravovat.
O návrhu se už jednat nebude a je definitivně zmítnutý. Pokud ovšem vláda dodrží navyšování platů, pravděpodobně podle Bartoně dosáhne kýžených 130 procent v roce 2020, potvrzené úterním usnesením to ale není.
Průměr za | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
---|---|---|---|---|---|---|
CELKEM | 26 816 | 27 261 | 27 969 | 29 487 | 31 632 | 35 089 |
Mateřské školy | 23 399 | 23 720 | 24 108 | 25 300 | 27 089 | 30 021 |
Základní školy | 27 623 | 28 152 | 29 005 | 30 671 | 33 040 | 36 623 |
Střední školy | 28 184 | 28 736 | 29 568 | 31 160 | 33 261 | 37 037 |
Konzervatoře | 27 119 | 27 939 | 29 019 | 30 310 | 32 645 | 36 119 |
Vyšší odborné školy | 29 568 | 30 152 | 30 525 | 31 967 | 33 960 | 37 402 |
* mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy, konzervatoře či družiny