Koalice za svého lídra zvolila předsedu Pirátů Ivana Bartoše. (14. prosince 2020) | foto: Michal Šula, MAFRA

Piráti a STAN zavřeli vládě dveře. Pro nouzový stav už nemá kde sehnat hlasy

  • 695
Šance vlády Andreje Babiše, že se jí podaří získat souhlas Sněmovny k prodloužení nouzového stavu, aby pokračoval i po 14. únoru, se prakticky rozplynula. Prodloužení nouzového stavu nehodlají podpořit ani Piráti a hnutí STAN. Vláda tak už nemá kde sehnat hlasy, aby se souhlasem poslanců příští týden platila plošná omezení.

„Pro vládní návrh prodloužení nouzového stavu jsme již čtyřikrát nehlasovali a nehodláme pro něj hlasovat ani zítra,“ sdělil iDNES.cz rozhodnutí Pirátů jejich předseda Ivan Bartoš.

„Naším hlavním cílem je, aby nebyl nouzový stav už vůbec potřeba, ale nahradil se co nejrychleji pandemickým zákonem, který zbytečně neomezuje práva a svobody lidí a umožňuje kontrolu vlády sněmovnou. K tomu koneckonců vyzýváme vládu již dlouhodobě,“ uvedl Bartoš. Vláda podle něj už mnohokrát ukázala, že má-li na něčem zájem, dokáže takový návrh projednat velmi rychle. Bohužel podle šéfa Piráta tuto schopnost obvykle využívá pro svoje zájmy a ne v zájmu občanů.

„STAN stojí za svým názorem, že nouzový stav měl být již dávno nahrazen pandemickým zákonem. Vláda zmatkuje, systém se rozpadl, účinnost opatření nikdo neměří, nevyhodnocuje. Vládnou nám pomocí příkazů, zákazů a represe, chybí motivace, hledání řešení, vzájemná provázanost jednotlivých kroků. Místo toho stále prodlužujeme nouzový stavu, právně nevhodný instrument pro delší užití. Neumím si podporu nouzového stavu představit,“ uvedl pro iDNES.cz před klíčovým čtvrtečním hlasováním o prodloužení nouzového stavu předseda STAN Vít Rakušan.

Vláda požádala Sněmovnu o nouzový stav až do 16. března, tedy na dalších třicet dnů. Zatím je schválen do neděle 14. února.

Babiš: Odpor proti nouzovému stavu znamená odpovědnost za smrt lidí

ODS, KDU-ČSL a TOP 09 již dopoledne oznámily, že nepodpoří prodloužení nouzového stavu. Dospěly k tomu poté, co vládní strany odmítly jednat o odškodňovacím zákonu, o kompenzačním bonusu a hnutí ANO podle nich porušilo dohodu všech stran o postupu při změně volebního zákona.

Komunisté se rozhodli v pátek při jednání svého vedení, že nebudou dál vládě s prodlužováním nouzového stavu pomáhat, a potvrdil to v úterý jejich poslanecký klub. Předseda Vojtěch Filip řekl iDNES.cz, že už není žádná možnost, že by tento postoj komunisté změnili. Vláda totiž nesplnila nic z toho, co po ní KSČM chtěla a co jí slibovala. Komunisté chtěli návrat žáků prvního stupně do škol od února a otevření skiareálů. Poslanci SPD pro nouzový stav nikdy nebyli a to podle Tomia Okamury stále trvá.

Právníci vnímají Hamáčkovu záchrannou brzdu kriticky

Jako „poslední záchrannou brzdu“ zmínil ministr vnitra Jan Hamáček v úterý možnost, že by vláda po 14. únoru nouzový stav vzápětí na třicet dnů vyhlásila znovu. „Mám stanoviska ústavních právníků, tak by to bylo možno chápat jako obcházení Ústavy. Otázka je, zda by to v té situaci nefungovalo jako poslední záchranná brzda před nějakou katastrofou,“ řekl ministr vnitra.

Ústavní právníci, které oslovil iDNES.cz, vnímají tuto variantu, spíše kriticky. „Je to přinejmenším obcházení konstrukce ústavního zákona o bezpečnosti. Jestliže je konstrukce nastavena tak, že má vláda k dispozici 30 dnů a i to je pod kontrolou Sněmovny, protože může nouzový stav kdykoli zrušit, nicméně nad 30 dnů je to se souhlasem Sněmovny, tak aniž by nastala nějaká pauza, tak se mi zdá, že by to bylo obcházení pravidel,“ řekl Jan Kysela.

„Podle mě to v pořádku není, protože ústavní zákon o bezpečnosti jasně říká, že vláda může vyhlásit nouzový stav na 30 dnů. Pak ho může prodlužovat jen se souhlasem Poslanecké sněmovny a pokud nemá souhlas Poslanecké sněmovny, tak to nemůže obcházet tím, že si ho vyhlásí znovu,“ řekl iDNES.cz ústavní právník Jan Wintr. Dovedeno do absurdna by podle něj vláda mohla vždy po třiceti dnech znovu vyhlásit nouzový stav a obcházet tak pravidlo nutného souhlasu Sněmovny. „To nejde takhle dělat,“ uzavřel Wintr.

Odlišný názor má ústavní právník Jan Kudrna. „Vláda má přímo z ústavy povinnost chránit životy,“ řekl. Kdyby vláda znovu nouzový stav vyhlásila, argumentuje, že Sněmovna ho může zrušit, a když nebude s postupem vlády souhlasit, má také právo jí vyslovit nedůvěru.

Hamáčkem nastíněná varianta by bylo velmi sporná i podle Aleše Gerlocha. „Byl by to dost problematický postup, čistější by bylo postupovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví,“ řekl iDNES.cz Gerloch. Aby vláda mohla nouzový stav vyhlásit, nemělo by to být bezprostředně, ale musela by být pauza alespoň několik dnů bez nouzového stavu.

Hamáček bral od své „poslední záchranné brzdy“ ve středu zpátečku. Mluvil o ní prý jen proto, že se ho na to ptali novináři.  Kdyby Sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, vyhlásil by podle něj příští týden veškerá možná opatření proti šíření covid-19 ministr zdravotnictví Jan Blatný podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Hlasovali byste pro další prodloužení nouzového stavu?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 středa 17. února 2021. Anketa je uzavřena.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video