Dzurinda se v rozhovoru pro MF DNES netajil tím, že romskou migraci považuje za "znepokojivý problém" v česko-slovenských vztazích. "Budeme o tom jednat," řekl Dzurinda.
Špidla potvrdil, že hodlá s Dzurindou debatovat o tom, jak situaci řešit. "Je fakt, že příchod slovenských občanů může být problém. Informace ukazuje, že narůstá," řekl Špidla. Za první čtyři měsíce požádalo české úřady o azyl přes čtyři sta dospělých Romů s rodinami, zatímco za celý loňský rok to bylo 843 žádostí.
Podle odborníků na romskou problematiku je skutečná migrace ze Slovenska mnohonásobně vyšší. Příčinu posledního nárůstu vidí odborníci v omezení sociálních dávek - jedna rodina může nyní pobírat nejvýše 10 500 korun měsíčně bez ohledu na počet dětí.
Podle některých odhadů přišlo od loňského června ze Slovenska do Česka přes dvacet tisíc Romů. Mnozí slovenští Romové nemusí nutně žádat o azyl, protože se uchylují ke svým českým příbuzným.
Podle české vládní rady pro romské záležitosti převážná část slovenských žadatelů jsou obyvatelé nuzných romských osad. "Jde o lidi, kteří se nyní po změně sociálního systému ocitli na existenčním dně. Dříve přicházeli spíše střední vrstvy hledající sociální přilepšení," říká Tomáš Haišman z ministerstva vnitra.
Česká strana podle neoficiálních informací zastává názor, že řešení problému leží především na slovenské straně, protože nemůže za tamní vládu měnit sociální systém. "My těžko můžeme podnikat nějaká opatření na hranici či něco podobného. Stejně tak my jsme museli hledat cesty, jak zastavit odchody našich Romů do Británie," říká Haišman.
Český exodus do Británie nicméně ochromily především zpřísněné podmínky ze strany tamní vlády. Londýn zařadil Česko stejně jako Slovensko na seznam "bezpečných zemí" a žádosti českých občanů jsou okamžitě zamítány.
Obdobně podle Dzurindy reagovala například Belgie, kam v uplynulých letech Romové proudili ve velkých počtech. "Až jsme si denně volali s belgickým premiérem a problém jsme vyřešili tak, že Belgie přijala opatření, po nichž přestalo být možné zneužívat jejich sociální systém," řekl slovenský premiér.
Podle Haišmana je posouzení žádosti relativně krátké, zhruba tři týdny, žadatelé se však mohou odvolat. Pak jsou přesunuti do pobytového tábora a záleží na rychlosti soudu. I v pobytovém táboře se přitom může žít lépe, než v nejchudších romských osadách na východě Slovenska.
Stejně jako v Británii, jsou i v Česku šance slovenských Romů na udělení azylu mizivé. Přesto se Slováci v posledních měsících vyhoupli na třetí místo v počtu žadatelů o azyl. Na prvním jsou čečenští azylanti, na druhém Ukrajinci. O migraci slovenských Romů do Česka jednali také počátkem roku prezidenti obou zemí.
