Nejjasněji se vyjádřil šéf ANO Andrej Babiš, který přímo podpořil předsedu Národní rady a Hlasu-SD Petera Pellegriniho. „Znám ho a vím, že svou vlast důstojně reprezentoval a nebál se hájit její zájmy. Je důležité, aby v čele Slovenska stál člověk, kterého znáte a víte, co od něj čekat,“ nabádal Babiš na sítích.
Pellegrinimu přeje i šéf SPD Tomio Okamura. „Pro zlepšení vztahů bude dobré, aby vyhrál člověk, který nebude před naším přátelstvím dávat přednost západní zbrojní lobby. Proto je Pellegrini lepší volba,“ tvrdí Okamura.
Koaliční politici zůstali zdrženliví a Babiše za jmenovitou podporu kritizovali. „Neřeknu konkrétní jméno, nechci zasahovat do voleb, jako to udělal Andrej Babiš. Takový diplomat umí být opravdu jen on,“ řekla šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Korčok, Pellegrini, Harabin... a Matovič. Prezidentem Slovenska chce být 9 mužů |
Ke konkrétním kandidátům se odmítl vyjádřit i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Nemyslím, že je vhodné, abych těsně před volbami zdůrazňoval své preference. Odpovím tedy pouze, že se můj názor na situaci na Slovensku nezměnil,“ uvedl pro iDNES.cz Vystrčil.
Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek nemá ve volbách favorita. „Já palce nikomu držet nebudu, je to vnitřní věc Slováků. Nemyslím si navíc, že jsou vztahy špatné. To, že si názorově a osobnostně nesedli premiéři, ještě neznamená, že jsou vztahy vyhrocené,“ tvrdí.
Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že drží palce všem demokratickým kandidátům. „Fandím demokracii, slušnosti, právnímu státu a západnímu ukotvení Slovenska. A těm, kdo tyto hodnoty zosobňují,“ odpověděl iDNES.cz Rakušan.
„Zvažoval bych Korčoka.“ Takto konkrétní byl včera z pětikoaličních politiků pouze předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL), který by prý v kůži slovenského voliče zvažoval volbu bývalého ministra zahraničí a podle průzkumů Pellegriniho hlavního rivala Ivana Korčoka.
„Jako diplomat má své zemi co nabídnout. Například nejen při upevňování česko-slovenských vztahů, ale i při vytváření pozitivního obrazu Slovenska v zahraničí obecně. A i když se profiluje jako občanský kandidát, má jako bývalý ministr zahraničí zkušenosti z nejvyšších pater slovenské politiky a kontakty na partnery v zahraničí,“ tvrdí Benešík.
Čaputová promluvila ke Slovákům. Apelovala, aby v sobotu šli volit |
Spory kvůli Ukrajině
Vzájemné vztahy se Slovenskem se vyhrotily na začátku března, kdy kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) zrušil plánované mezivládní jednání s vládou Roberta Fica (SMER). Fiala to vysvětlil nesouhlasem se smířlivou politikou Fica vůči Rusku.
„Jsme si vědomi úzkých vazeb mezi českou a slovenskou společností. Není ale možné zastírat, že existují výrazné rozdíly v názorech na některá zahraničněpolitická témata. Jsou zde aktivity, které považujeme za problematické,“ zdůvodnil Fiala. Jedním z hlavních důvodů zrušeného jednání bylo březnové setkání slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára (SMER) s ruským protějškem Sergejem Lavrovem v turecké Antalyi.
Švec odstoupil a podpořil Harabina. Slovenské adepty na prezidenta napomínali |
Do roztržky se zapojil i prezident Petr Pavel, který prohlásil, že je pro něj slovenský premiér zklamáním. Fico se proti tomu ostře ohradil a uvedl, že nebude měnit své názory na válku na Ukrajině jen proto, že si to přeje Fiala.
„Ani já tu zítra nebudu, ani pan Fiala tu zítra nebude, nač to celé bylo dobré? Vzkazovat na území Slovenska, že někdo je zklamán slovenským premiérem. To jsou věci, které nepatří do normálního, moderního diplomatického slovníku,“ kritizoval Fico české politiky.
Napětí ve vztazích i názorech na Ukrajinu se přeneslo i na včerejší zasedání ministrů zahraničí V4 v Praze. Zatímco Poláci podpořili českou sbírku na munici pro Ukrajinu, Slovensko a Maďarsko to odmítly.
