V exilu společně pracovali pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa, po listopadu 1989 se vrátila do Československa a zasloužila se o návrat Peroutkova díla do českého povědomí. Stála také u vzniku Ceny Ferdinanda Peroutky, která oceňuje práci českých novinářů.
Slávka Peroutková se narodila 9. listopadu 1922 v Trutnově jako Jaroslava Fenclová. S Peroutkou se seznámila po druhé světové válce a v roce 1948 za ním s velkými peripetiemi emigrovala do Londýna a následně do USA. V roce 1955, po smrti druhé Peroutkovy manželky, se stala jeho třetí ženou.
Pracovala jako písařka, hlasatelka a občas jako rozhlasová herečka v Rádiu Svobodná Evropa. V exilu připravila o Peroutkovi knihu Muž přítomnosti, která vyšla nejprve u Škvoreckých ve vydavatelství Sixty Eight Publishers a v roce 1995 v Nakladatelství Lidové noviny pod názvem Deníky, dopisy, vzpomínky. V roce 2005 vydala v nakladatelství Dokořán a Máj svoje paměti Třetí ženou svého muže - Třiatřicet let s Ferdinandem Peroutkou.
