Ředitelé škol tvrdí, že vrácené děti, většinou Romové, se doma nenaučily, jak se o sebe postarat. Ve škole se podle nich třeba poprvé setkaly s ručníkem.
Odborníci varují, že pokud dnes školy vyřazují děti z romských rodin, nedokážou se vyrovnat ani s přílivem uprchlíků, který lze očekávat po vstupu do Evropské unie. Školy se totiž dětí, které se od většiny nějak liší, zbavují systematicky.
"Znám případ, kdy šla romská matka zapsat své dítě do školy, a ředitel ji poslal rovnou pryč s tím, že to u nich nedělají," říká ředitel společnosti Nová škola Vladislav VIk.
Školy nejsou připraveny na rostoucí rozmanitost populace, tedy ani na vstup do Evropské unie, kdy přibude imigrantů. To je závěr zprávy České školní inspekce.
Jste Rom, Afghánec nebo třeba Kurd, máte děti a žijete v České republice ze sociálních dávek? Pak můžete počítat s tím, že vašeho potomka škola řádně potrápí.
Pravděpodobná je možnost, že skončí ve zvláštní škole. Může se také stát, že bude z první třídy vrácen zpět do školy mateřské. Třeba proto, že si neumí mýt ruce, smrkat do kapesníku a sedět v klidu.
Inspektoři navštívili celkem 65 prvních tříd. Z nich bylo do mateřských škol dodatečně vráceno 34 dětí - většinou kvůli tomu, že si z domova nepřinesly ty správné kulturní a sociální návyky.
Z prověrky zvláštních škol zase vyplynulo, že jejich ředitelé nedodržují vyhlášku ministerstva školství, která jim nařizuje navrhnout rodičům v případě, že jejich dítě prospívá, jeho vrácení do školy základní.
Školy odsudek inspektorů odmítají a trvají na tom, že umisťují děti z prvních tříd mezi předškoláky a z vyšších ročníků do škol zvláštních, když už nic jiného nezbývá.
"To se ptáte na Cikány? Nic vám neřeknu," reagoval ředitel Základní školy v Chomutově Miloslav Hons na otázku, zda mezi žáky, kteří z jeho školy přecházejí do zvláštní, převažují děti ze sociálně slabších rodin. Sdílní nebyli ani ředitelé dalších škol na Mostecku a Chomutovsku.
Případ vrácení prvňáka do mateřské školy kvůli nedostatečným sociálním návykům přiznala jen ředitelka Základní školy v Dubí Blanka Vítková. Tvrdí, že jde o výjimku:
"Máme tu prvňačku z problémové rodiny. V mateřské škole mají plno, tak zůstane doma. Neumí pojmenovat běžné věci, loudí pití a jídlo, vzteká se a neumí chodit na záchod," vypočítává.
Zatímco u nás musí běžnou školu opustit pět procent populace, třeba ve Velké Británii je to jen jedno procento. Podobně jako Romové u nás podle odborníků dopadnou i imigranti hlavně z arabských zemí.
České školy se stále chovají opačně, než radí UNESCO: "Místo abychom děti seskupovali na základě zvláštností, měli bychom si uvědomit, že zvláštní jsou všechny děti."
Vrácení prvňáka mezi předškoláky je podle psychologů to nejhorší, co ho může potkat: "Dítě to nese těžce, cítí, že zklamalo rodiče," podotýká psycholožka Václava Macáková a zároveň upozorňuje: všechno se děje se souhlasem rodičů.
Tento argument používá i ministerstvo školství. Romští asistenti se shodují: řetězec, který vyvrhuje ze škol děti ze sociálně slabších vrstev, funguje spolehlivě: základní škola se zbaví problémového žáka.
Pedagogicko-psychologické poradny děti hodnotí, aniž by postupovaly podle jednotných testů. Zvláštní škola má zájem na získání nové "duše". A rodiče?
"Většinou žijí na hranici životního minima. Poslouchají svého sociálního pracovníka.
Jsou přesvědčováni, že děti budou ve zvláštní škole lépe prospívat. Nikdo jim neřekne, že se s nabytými znalostmi neuplatní. Absolvent zvláštní školy se vědomostmi stěží vyrovná šesťákovi," shrnuje Kumar Vishwanatan ze sdružení Vzájemné soužití.
