„Měli jsme spádovou školu, do které jsme syna dát nechtěli. Jednak je moc velká a jednak neměla úplně nejlepší reference. Chtěli jsme spíš menší školu rodinného typu a takovou, abych z ní mohl syna lépe vyzvedávat,“ popisuje otec školáka Marek z Liberce.
„Abychom na školu syna dostali, změnili jsme na pár měsíců trvalé bydliště a přihlásili manželku se synem na adresu ke známé,“ přibližuje otec Marek. „Ve vybrané škole byl docela přetlak, takže jinak bychom se tam zřejmě nedostali. Trvalé bydliště bylo jedním z hlavních kritérií,“ doplňuje tatínek.
K zápisu do první třídy míří další silný ročník. Míst je dost, problém je lokalita |
Podobné přehlašování adresy kvůli tomu, aby dítě mohlo jít na jinou než svou spádovou školu, je v Česku běžné. Jenže městům, která školy zřizují, dělá čáru přes rozpočet. Díky spádovosti je jasné, do jaké školy dítě přesně patří a kde se s ním počítá. Umělé přepisování bydliště ale způsobuje přetlaky dětí a v některých případech i to, že se o místa ve škole musí losovat. Města proto začala proti tomu bojovat.
U zápisů se ptají na bydliště
Konkrétně se u zápisů, které probíhají celý duben, zaměřují na to, kde děti opravdu bydlí.
„Zřizovatel škol schválil metodiku, která ředitelům škol slouží k posuzování skutečného místa pobytu žáka jako zákonného kritéria pro přijetí žáka k základnímu vzdělávání. Tak tomu bylo i v minulém roce a systém se osvědčil,“ přiblížila strategii místostarostka Prahy 6 Mariana Čapková (Praha 6 sobě).
Právě šestá městská část začala se spádovou turistikou bojovat v Praze jako první. A inspirují se další čtvrti.
Třeba Praha 1 sice zatím nechystá obdobný systém, ale problematiku monitoruje. „Ze zkušeností víme, že děti jsou precizně vycvičeny, aby za svůj domov označily adresu, na které nikdy nebyly a v níž firma zajišťující pro mne podivný styl podnikání nabízí virtuální adresu. Dlouhodobě se jedná o adresy stejných ulic, které se těší velkému zájmu rodičů,“ přiblížil 1. místostarosta Prahy 1 David Bodeček.
Stát plánuje omezit odklady školní docházky. Psychologové nesouhlasí |
Svou strategii zvolily letos i Pardubice. „Ředitelé budou vedle trvalého pobytu letos věnovat velkou pozornost doložení skutečného bydliště ve spádovém obvodu školy. Naše školy stále čelí problému účelového přehlašování pobytů z jiných obcí, tedy spádové turistice. Proto se snažíme zabránit situaci, aby děti s fiktivním bydlištěm v Pardubicích obsazovaly místa na úkor těch, které v Pardubicích skutečně žijí,“ podotkl náměstek primátora Pardubic Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice/SOCDEM).
Na ministerstvu školství se loni řešením této problematiky zabývala speciální skupina. Zatím ale žádná plošná pravidla resort nechystá.
Chce se ale zaměřit na příčiny, proč rodiče mění adresy nebo si je i fiktivně kupují, aby své dítě dostali do jimi vybrané školy. O opatřeních chce jednat v následujících měsících. „Jedním z už schválených zákonných nástrojů, který by mohl pomoci, je nově definované takzvané společenství obcí, které nabízí členům vhodné podmínky pro spolupráci kromě jiného i v oblasti školství, tedy v plánování kapacit škol,“ doplnila mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.
Rozdíl v kvalitě
Jak ukazuje i příklad z Liberce, rodiče většinou chtějí děti dostat do jiné školy ze dvou důvodů. Jeden je praktický, kdy chtějí mít školu blíže k pracovišti, druhým je pak kvalita školy. A ta se v Česku poměrně liší.
„Pro rodiče může být tou kvalitou úspěšnost přijetí žáků na víceletá gymnázia a úspěšnost u přijímacích zkoušek jako takových,“ uvedl pro iDNES.cz ústřední inspektor České školní inspekce Tomáš Zatloukal.
„To však v našich podmínkách nemusí přímo souviset s kvalitou vzdělávání v té které konkrétní škole, ale spíše s úrovní podpory v rodinách žáků,“ podotýká inspektor Zatloukal.
Zájem o soukromé základní školy roste. Učitelů mají dost, problém je ale místo |
Podle něj se tak pohled rodičů na to, co je kvalitní škola, odvíjí od jejich subjektivního vnímání.
„Proto také jsou za kvalitní školy považovány zejména ty, které mají většinu žáků z podporujícího rodinného prostředí. Kvalitu však prokazují zejména základní školy, které mají různorodé složení žáků z pohledu socioekonomického zázemí a které s nimi dosahují výborných výsledků. Tyto školy však paradoxně nemusí být poptávané, protože nejsou vnímané jako takzvaně prestižní,“ vysvětluje Zatloukal.
Málo se staví
Spádová turistika se týká především větších měst a jejich okolí. Vliv na to má i četná satelitní výstavba, která se rychle rozvíjí v prstencích kolem měst. Jenže stejnou rychlostí, jako se budují byty a domy, nerostou školy.
„Rodiče, kteří mají přehled, se snaží dostat děti na co nejlepší školy. To vytváří dvojí problém. Jednak vzniká nápor na školy ve velkých městech a v okolí dálnic, kde se hodně staví. Zároveň jsou tu pak školy v pohraničí, které zoufale potřebují žáky,“ myslí si expert na školství Miroslav Hřebecký z organizace EDUin.
Míst pro prvňáky je ve spádových školách dost, často ale chtějí jinam |
Problém má podle něj několik příčin. „Zaprvé je to neuvážlivé rozprodání parcel a polí v devadesátých a nultých letech, takže teď se stavějí spousty domů, ale na školy místo není. A zadruhé, obce nemají kde sehnat peníze na výstavbu. Taková škola stojí klidně miliardu a tu zřizovatel s kapitálem pár milionů nesežene,“ popsal Hřebecký.
Nepříjemná situace vzniká také v okolí měst, která se v posledních letech rozšiřují. Příkladem je třeba středočeský Beroun, ve kterém byla spádová škola pro děti z okolních vesnic. Samo město se ale už tak rozrostlo, že děti z okolí už nemůže přijímat. „Před několika lety šla do 1. třídy dcera a bez problému ji v Berouně přijali. Letos jde syn a mám strach, že budeme muset hledat jinde,“ obává se maminka Petra z obce u Berouna.
