O tuto sumu se Česká spořitelna připravila tak, že převáděla vymáhání údajně nedobytných pohledávek na soukromou firmu IC Praha. Ale některé pohledávky se do firmy IC převáděly pouze proto, aby firmy, které si u České spořitelny braly vysoké úvěry, nemusely půjčené peníze bance splácet. Policie je přesvědčena, že jde o organizovaný podvod, do něhož byli zapleteni vysocí funkcionáři banky a řada podnikatelů.
Šírek byl však zadržen Inspekcí ministra vnitra a ihned obviněn z trestného činu ohrožování utajovaných skutečností za to, že se ze svého domácího počítače napojoval na počítač v práci. I když toto trestní stíhání za tři měsíce nato zrušil státní zástupce jako nezákonné a neodůvodněné, vážným způsobem narušilo získávání důkazů o podvodech v České spořitelně.
Přesně na 17. února 1999 měla totiž Šírkova služba naplánovanou akci, během níž měli policisté zasáhnout na všech pobočkách České spořitelny v celé republice, aby shromáždili k případu důkazy. "Byl jsem skutečně zadržen v okamžiku, když jsem měl řídit poradu na našem úřadu, týkající se zahájení jisté plánované operace," uvedl Evžen Šírek, který musel opustit funkci před dvěma tý- dny, protože kvůli případu s ohrožováním utajovaných skutečností nakonec nezískal bezpečnostní prověrku.
I přes odstavení Šírka z funkce se podařilo ekonomické kontrarozvědce získat alespoň část důkazů, protože dvě pobočky ekonomické kontrarozvědky v Praze a Brně zahájily 17. února 1999 akci i přes zadržení svého šéfa. Ostatní pobočky ekonomické kontrarozvědky akci odložily. Při pozdější snaze byly už neúspěšné - některé podklady zmizely.
Ekonomická kontrarozvědka tak předala Úřadu vyšetřování jen část celého případu.
"Potvrzuji, že na Krajském úřadě vyšetřování Brno je vedeno šetření týkající se ztrátového hospodaření České spořitelny.
Jde o komplikovaný případ, ve kterém nebyl dosud nikdo obviněn. Po shromáždění nezbytných materiálů bude ve věci rozhodnuto podle trestního řádu," uvedla vyšetřovatelka případu, která si výslovně přála, aby v médiích nebylo zveřejněno její jméno.
Česká spořitelna odmítá k případu podat bližší informace.
"Případ je ve stadiu vyšetřování, není tedy ukončen. Bylo by předčasné k němu poskytovat podrobné informace obchodního charakteru či vydávat jiná unáhlená hodnocení," prohlásil mluvčí spořitelny Martin Maňák.
Společnost IC Praha obvinění z podvodů odmítá.
"Všechny operace se prováděly s vědomím, souhlasem a pod kontrolou České spořitelny. Vše bylo v pořádku. Vyšetřování policie nechápeme," uvedl představitel firmy Lubomír Civín.
|
Sled událostí kolem Evžena Šírka Leden - únor 1999 - Ekonomická kontrarozvědka se připravuje na rozsáhlou akci v České spořitelně. |
KLÍČOVÁ POSTAVA: HEJL Z NBÚ
Klíčovou roli v případu Evžena Šírka a České spořitelny sehrál bývalý příslušník BIS a nynější šéf bezpečnostního odboru Národního bezpečnostního úřadu Martin Hejl.
Týden před tím, než ekonomická kontrarozvědka chtěla spustit rozsáhlou akci v České spořitelně, tedy 10. února 1999, navštívil Hejl Evžena Šírka. Na této schůzce se Hejl o případ České spořitelny zajímal. Šírek odmítá tuto schůzku jakkoli komentovat, ale jeden z jeho spolupracovníků uvedl: "Vzpomínám si na to, že když se šéf vrátil z této schůzky, byl rozezlen. Křičel na nás, že někdo musel prozradit, co chystáme 17. února, protože se ho na to ptal Hejl z NBÚ." Martin Hejl připouští, že se tehdy mohl se Šírkem sejít, ale odmítá, že by po něm žádal informace o připravované akci v České spořitelně. "Určitě to nebylo tak, že já jsem po něm požadoval nějaké informace. Mohlo to být jedině tak, že já jsem mu mohl nějaké informace poskytnout. Toť vše," uvedl Hejl. Zda se tehdy bavili na téma České spořitelny, si Hejl už nevzpomíná: "Nevím, opravdu už si nepamatuji." Proč se Hejl zajímal o případ České spořitelny, si tehdy pracovníci ekonomické kontrarozvědky vysvětlovali jednoduše: kvůli podnikateli Františku Mrázkovi. Jeho skupina, do které patří ještě další podnikatel, Miroslav Provod, získala totiž v České spořitelně mnohasetmilionové úvěry, které nakonec skončily právě ve firmě IC jako údajně nedobytné. A právě i k těmto úvěrům směřovalo vyšetřování ekonomické kontrarozvědky.
Na skupinu Provod - Mrázek vedou v ekonomické kontrarozvědce speciální svazek "Centrála".
Martin Hejl z NBÚ udržuje styky s Mrázkem již dlouho. Původně se s ním stýkal pouze služebně (Hejl měl v BIS tuto podnikatelskou skupinu na starosti), ale soukromé kontakty s ním neustaly ani po roce 1998, kdy Hejl přešel k NBÚ. "Nevím, co máte, nebo nemáte potvrzené.
Nevím, jestli to máte z BIS, nebo odkud, ale já se chci držet toho, že nebudu komentovat nic, co by se mohlo týkat mého bývalého působení," řekl Hejl.
(NBÚ, kde nyní pracuje, prověřuje státní úředníky pro to, zda se mohou seznamovat s utajovanými informacemi. Právě tento úřad odmítl vydat Šírkovi osvědčení o bezpečnostní prověrce kvůli tomu, že není spolehlivý při uchovávání tajných údajů v počítačích.) Celou akci na trestní stíhání Evžena Šírka spustila loni v únoru Inspekce
ministra vnitra, která už několik týdnů předtím odposlouchávala telefonní linky šéfa ekonomické kontrarozvědky. O zadržení Šírka se podle zdrojů z policie rozhodlo právě v týdnu mezi 10. a 17. únorem 1999, tedy mezi schůzkou Hejla se Šírkem a připravovanou akcí na pobočky České spořitelny.
Pracovníci Inspekce ministra vnitra, kteří policejní akci proti Šírkovi vedli, měli úzké vazby právě na Martina Hejla z NBÚ.
O tom, že se připravuje zásah v pobočkách České spořitelny a firmě IC Praha, se inspekce dozvěděla z odposlechů telefonních hovorů Evžena Šírka, které prováděla v rámci jeho vyšetřování.
POSLEDNÍ KAPKA: KAUZA SVOBODA
Od úplného odstavení z funkce zachránilo Evžena Šírka v roce 1999 to, že jeho trestní stíhání za údajné ohrožování tajných dat služby zrušilo 12. srpna státní zastupitelství jako nezákonné a neodůvodněné.
Půl roku se pak nic nedělo. Až najednou v lednu 2000 si celý spis, který byl už v srpnu odložen, převzal policejní prezident Jiří Kolář a potrestal Evžena Šírka alespoň kázeňsky. Podle Koláře porušil Šírek základní povinnosti policisty, protože z vyšetřovacího spisu vyplynulo, že měl v domácím počítači tajná data.
Podle jednoho z blízkých spolupracovníků Zemanovy vlády to však byla reakce na další ožehavý případ, který v té době šetřila ekonomická kontrarozvědka: nelegální financování ČSSD. Ekonomická kontrarozvědka shromažďuje podklady pro prokázání černého financování a daňových úniků sociální demokracie již řadu měsíců. V prosinci 1999 se jí však naskytla jedinečná příležitost k získání důležitého svědectví. V té době byl ve věznici na Pankráci bývalý ministr financí a exmístopředseda sociální demokracie Ivo Svoboda.
(Svoboda je se svou bývalou poradkyní a pokladnicí ČSSD Barborou Snopkovou stíhán za vytunelování mělnické továrny Liberta.) Pracovníci Šírkovy služby tedy zašli za Svobodou přímo do věznice a chtěli po něm informace o nelegálním financování ČSSD.
Svoboda však odmítl ve vazební věznici o financování Zemanovy strany promluvit a ihned po návštěvě pracovníků Šírkovy služby se psychicky zhroutil a musel být převezen do vězeňské nemocnice.
Evžena Šírka potrestal kázeňsky policejní prezident Jiří Kolář jen pár týdnů poté - 28. ledna 2000. Na základě tohoto trestu pak Šírek nezískal prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. Šírek tvrdí, že byl potrestán bezdůvodně a kvůli tomuto verdiktu se s Kolářem a také s ministrem vnitra Stanislavem Grossem, který kázeňský trest pak potvrdil, soudí. O tom, jak razantně a zda vůbec se budou vyšetřovat případy podvodů v České spořitelně a nelegálního financování ČSSD, rozhodne Šírkův nástupce, který není zatím znám.
