V té době už exministra dopravy Milana Šimonovského s firmou Trijet pojily dvě skutečnosti: že společnost na konci roku 2008 pomáhal založit, a že když se o rok později stal členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, převedl svůj podíl na manželku.
Sám Šimonovský v té době vylučoval, že by se zajímal o solární byznys a případně se ocitl ve střetu zájmů. Podle Nadačního fondu proti korupci se totiž přímo spolupodílel na některých klíčových zákonech, například na zákonu o předepsaném odkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů firmou ČEZ, ale též na zákonech o ceně solární elektřiny.
Kromě toho měl vazby na Energetický regulační úřad, kde se ostatně také podle Hospodářských novin o byznys s energií ze slunce aktivně zajímal. „Byl jsem tam s jedním z jednatelů. A šlo v podstatě jen o konzultaci,“ tvrdil někdejší politik. „Byla to jen příprava na to, kdyby se našla lokalita. Ale jen konzultace, nic důležitého,“ dodal. Firma Trijet navíc podle Šimonovského byla jen papírovou firmou, která nevyvíjela žádnou činnost.
Jenže to zřejmě nebyla až tak pravda. Nejspíš už v té době začala na nevyužitých obecních pozemcích po armádě vyrůstat u Ivaně fotovoltaická elektrárna. Zastrčená v kopci mezi křovinami, poli a vinicemi, kde i dnes narazíte jen na pasoucí se srnky a zajíce.
Dvacet tisíc měsíčně
„Byla jsem u toho, když jsme dohadovali pronájem, protože v té době jsme vůbec nevěděli, co s těmi pozemky budeme dělat,“ řekla MF DNES starostka Ivaně Ivana Macková. „Sice jsme z toho měli strach, aby tam nakonec nezůstal místo elektrárny jen odpad, ale když řekli, že zaplatí, tak jsme si plácli. Každá koruna je pro nás dobrá,“ doplnila Macková, podle níž si obec s více než sedmi sty obyvateli díky pronájmu ročně přilepší o čtvrt milionu korun.
Milan Šimonovský
|
Měsíčně totiž lokalitu v oblasti, která je charakteristická dlouhým, teplým a suchým létem, obec Ivaň firmě Trijet pronajímá za zhruba 19 600 korun. To, že za elektrárnou stojí exministr Šimonovský, ovšem zjevně bylo pro starostku novinkou.
„O tom nic nevím, jak bych to mohla vědět? My jen víme, že to pronajímáme firmě Trijet, a vždycky jsme jednali pouze s panem Judasem a Mátlem (společníci rodiny Šimonovských, pozn. red.),“ uvedla v reakci na dotaz MF DNES Macková. Radnice podle ní to, kdo za příslušnou firmou stojí, nezkoumá a nikdy nezkoumala.
Šimonovský se přitom coby jednatel vrátil do firmy, kterou zakládal – podle obchodního rejstříku v roce 2015. V té době už elektrárna společnosti Trijet podle dostupných údajů vyráběla elektřinu za miliony korun ročně. Třeba v roce 2012 to bylo za 16 milionů.
Loni podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu to bylo dokonce za více než 18 milionů korun. Jaký z toho plyne čistý zisk, nelze říct. Zúčastněné strany v čele s energetickými firmami odkazují na obchodní tajemství a Šimonovský ani nikdo jiný z firmy Trijet na dotazy MF DNES nereagoval.
Výhodná podpora
Do solárního byznysu se v minulosti investovalo hlavně kvůli státem garantovanému vysokému výdělku. To mimochodem vysvětlil MF DNES mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.
„Datum uvedení zdroje do provozu je jedním ze stěžejních parametrů určujících výši podpory. Pokud fotovoltaická elektrárna čerpá podporu ve formě garantovaných výkupních cen a byla zprovozněná v roce 2010, činí aktuální výkupní cena 14 530 korun za megawatthodinu. U elektráren uvedených do provozu v roce 2011 je tato částka 6 444 korun za megawatthodinu,“ srovnává.
Výkupní ceny poté navíc podle Keborta dále klesaly a fotovoltaické elektrárny zprovozněné po roce 2014 už nárok na podporu neměly žádný.
V tuto chvíli tak dává smysl i Šimonovského odpověď na dotaz z roku 2010, proč se tehdy jeho rodina nezbavila podílu v údajně papírové firmě. „Může se to hodit v budoucnu,“ předjímal lidovecký politik.
