Rok 2017. Českým vzdušným prostorem se řítí airbus, který nad Maďarskem přestal komunikovat s pozemními obsluhami. Dánští stíhači, kteří právě nad Českem jako spojeneckou zemí bez vlastních stíhaček patrolují, v kokpitu vidí neznámé muže. Letoun náhle ostře zatáčí a klesá směrem k přehradám vltavské kaskády...
Pravda, útoky unesenými letadly na USA byly ojedinělé. Ale pokud by přece jen k takovému maléru došlo, nebude nikoho, kdo by unesené letadlo sestřelil.
SESTŘELIT?
V současnosti o případném sestřelu rozhoduje "národní vládní autorita". Tou je ministr obrany, tedy Alexandr Vondra, pravomocí může někoho pověřit. Rozhodování musí být rychlé: standardní reakční doba hotovostní dvojice letounů JAS-39 je 15 minut. Za tu dobu přeletí civilní proudové letadlo 200 kilometrů. Spojenci v NATO si informace o nekomunikujících letadlech předávají, takže stíhačky mohou vzlétnout dříve, než se letadlo dostane do vzdušného prostoru dané země. |
Mise "Air Policing", kterou NATO nyní přikrývá Pobaltí a které se účastnili už i Češi, totiž nemá mandát k použití zbraní proti civilnímu stroji.
"To je vždy výlučnou národní záležitostí daného státu, v jehož vzdušném prostoru se případně takový letoun nachází," říká Jiří Štábl z tiskové služby ministerstva obrany.
Mandát střežení vzdušného prostoru spojence by sice bylo možné rozšířit, je ale otázkou, jestli by to Aliance udělala. Členové NATO se totiž nijak hromadně nadzvukového letectva nevzdávají.
Rakety země-vzduch místo stíhaček?
Klíčová místa infrastruktury může Česko chránit protileteckými raketovými bateriemi. Ale čtyři komplety KUB, jejichž rakety dostřelí 23 kilometrů (a další čtyři baterie kratšího dosahu), kterými strakonická protiletadlová brigáda disponuje, nemohou pochopitelně být nasazovány tak flexibilně jako stíhačky.
Životnost raket, byť systémy samy nedávno prošly modernizací, může skončit brzo po vypršení pronájmu gripenů. "Současný stav řízených střel u kompletů 2K12 KUB předpokládá prodloužení maximální životnosti dostatečného množství střel až do roku 2016," řekl iDNES.cz Štábl.
Bílá kniha obrany, která má koncepčně nastínit rozvoj ozbrojených sil na dalších přibližně 15 let, se proto zabývá i možnostmi ochrany vzdušného prostoru. "Ve hře je varianta ponechání jak protileteckých zbraní a stíhaček, ale i možnost založit ochranu jen na jedné z těchto současných komponent," říká šéf tvůrců knihy Jiří Šedivý.
Rozpracujte více letectvo, slyšeli tvůrci Bílé knihy
Na nedávné konferenci bezpečnostních odborníků v Měříně ale také zazněla výtka, že otázka budoucnosti letectva není v Bílé knize řešena dost podrobně. Tvůrci knihy mají na dokončení dokumentu ještě tři měsíce. (čtěte také: Bude Česko poprvé od roku 1919 bez stíhaček? Šance gripenů klesají)
Jednou z možností je vybudování společného česko-slovenského letectva, Slovensku totiž dobíhá provozuschopnosti letounů MiG 29. Jinou variantou je, že by Češi chránili vzdušný prostor Slovenska, za což by Slovensko zřejmě platilo. Tyto úvahy ale zatím nejsou rozpracovány.
