Celkem patnáct mincovních emisí vyjde po trojicích v průběhu pěti let. Letos mincovna připomene prvního mluvčího Charty 77 filozofa Jana Patočku, na další mincí parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, a dále jednoho z „mužů 28. října“ Aloise Rašína.
Které osobnosti mince připomenou
Mince, jejichž autorem je akademický sochař Jiří Dostál, budou mít podobu stříbrné medaile (31,1 g, 37 mm, tisíc kusů) nebo zlatého dukátu (3,49 g, 20 mm, pět set kusů). Stříbrná přijde orientačně na 1 550 Kč, zlatá na 6 250 Kč. |
Právě jméno prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína může mezi hrdiny v tradičně chápaném slova smyslu působit nepatřičně.
„Je to jiný druh hrdiny než třeba výsadkáři Kubiš s Gabčíkem,“ řekl na představení projektu filozof Jan Sokol, „přesto ho považujeme za hrdinu, protože se za něco obětoval,“ poukázal na Rašínova měnová opatření po vzniku republiky a jejich tehdejší odezvu.
Rašín je považovaný za stabilizátora státních financí, rozvrácených první světovou válkou, a tvůrce měnové odluky. V roce 1923 ho postřelil anarchokomunista Josef Šoupal, ministr následkům zranění po několika týdnech podlehl.
Historik Petr Koura k výběru Rašína podotkl, že na něm oceňuje schopnost postavit se veřejnému mínění i podnikatelským kruhům, které kritizovaly jeho deflační politiku. „Už se nedožil toho, že státy, které neprovedly obdobné reformy, si prošly měnovým zhroucením. A Rašínovou zásluhou máme stále korunu,“ řekl Koura.
Emise jednotlivých mincí jsou načasované k výročím událostí či životopisných dat spjatých s vybranými osobnostmi. Vůbec první emise ze série - letošní lednová - je věnovaná filozofovi Janu Patočkovi a 40. výročí Charty 77, mezi jejíž první mluvčí patřil. „Věděl, že přijmutí této role je velmi riskantní podnik,“ podotkl Jan Sokol. Vyčerpaný 69letý Patočka zemřel po sérii extrémně vyčerpávajících výslechů vedených komunistickou Státní bezpečností.
Zařazení výsadkářů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše do letošního plánu odráží blížící se 75. výročí operace Anthropoid, jednorázově nejvýraznější odbojové akce na území Protektorátu Čechy a Morava.
Hrdinové i hrdinky. I lidé, o kterých se moc nemluví
Mezi široce známými jmény lze nalézt několik, která budou povědomá spíš znalcům historie a kteří ve všeobecném povědomí nejsou.
Sběratelé budou totiž mít možnost koupit si medaili či dukát například s Bedřichem Homolou, velitelem druhé garnitury odbojové organizace Obrana národa, zastřeleným lidickým farářem Josefem Štemberkou, který podle dostupných informací odmítl milost, kterou mu nacisté nabízeli, či Irenou Bernáškovou, vydavatelkou ilegálního časopisu V Boj!, která po zatčení svou statečností zachránila několik dalších členů odboje.
Z novodobých osobností bude na mincích zvěčněn televizní střihač Michal Velíšek, kterého na Karlově náměstí zastřelil muž poté, co se zastal jím napadené ženy.
Filozof Sokol během představení edice mincí poznamenal, že relativizace ceny vlastního života není u hrdinů „výsledek pohrdání, ale znamená, že tomu člověku jde o něco jiného víc než o život“.
„Byli bychom rádi, kdyby se podařilo vyvolat veřejnou diskusi, co je hrdinství,“ komentoval projekt Národní hrdinové za Českou mincovnu Lukáš Jokl.
Zamlčovat negativní aspekty hrdinů? Právě naopak
Historik Koura poznamenal, že lidé někdy mají sklon vytěsňovat některé osobnostní aspekty, které do konceptu hrdinství nespadají. „Stalo se mi to u mé práce o Josefu Balabánovi, když jsem zjistil, že měl nemanželské dítě. Víc to rozvíjet v textu, to jsem považoval trochu za urážku toho hrdiny,“ zmínil.
Oslovila ho ale úvaha amerického historika Timothyho Snydera, podle kterého může lidi k ochotě riskovat život vést i určitá nonkonformnost a to, že sami do společenského systému z nějakého důvodu nezapadají „Právě věci, kvůli kterým někteří lidé vybočují z konvencí, mohou způsobit, že se zachovají jinak než většina v mezních situacích. Takže možná je cestou k přiblížení hrdinů nikoliv zamlčování věcí, které se ‚nelíbí‘, ale jejich přiznávání,“ řekl.
