Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Snažila jsem se fungovat jako před tím,“ popsala Eliška Sommerová svůj osud po události, kdy se před šestnácti lety mezi ní a útočníka, který ji ohrožoval, postavil Michal Velíšek. V té době jí bylo dvacet a studovala vysokou školu. Musela pak navštěvovat psychoterapii. „Měla jsem štěstí. V rodině máme psychology profesionály,“ vypráví s tím, že jí psychoterapie pomohla. Událost byla tehdy sledovaná médii a dotýkala se všech stran.
Eliška zůstávala dlouhou dobu v anonymitě. Právě i kvůli tlaku ze strany Velíškových a médií. „Teď jsme s Ivou (vdova po Michalu Velíškovi, pozn. red.) v kontaktu a naše vztahy jsou vřelé,“ říká.
V té době se také sešla s Vítězslavem Vurstem, spoluzakladatelem Ceny Michala Velíška. „Lépe se mi mluvilo s někým, kdo je nezúčastněný,“ přiznala, proč tehdy souhlasila se schůzkou. „Šlo mi trochu i o to, vytvořit most a srazit některé hrany,“ pospal důvody setkání s Eliškou i Ivou Vurst. Nakonec obě strany souhlasily se společnou schůzkou.
Cena Michala VelíškaVe čtvrtek 4. listopadu se po šestnácté předává Cena Michala Velíška. Uděluje jí Nadace ADRA a televize Nova za odvahu při záchraně života. Oceněni mohou být dospělí i děti, kteří pomohli zachránit život druhého člověka. Zachránci nesmí být profesionálové, tedy lékaři, policisté, vojáci nebo hasiči. |
„Všichni tři to máme v živé paměti. Bylo to pro mě velmi silné. Eliška vzala růži a šli jsme k Ivě, která upekla bábovku,“ popisuje první společnou schůzku Vurst. Dodal, že tehdy bylo pro Ivu Velíškovou důležité slyšet příběh z druhé strany. „Některé příběhy jsou jako vzácné korále. Jeden z nich je i tento,“ vzpomínal na setkání. Pro Elišku to bylo zásadní a přiznala, že zároveň měla strach. „Ukončily jsme tím etapu a mohly jsme později navázat,“ řekla. Pět let poté se shledaly znovu.
„Zhruba pět let po schůzce Eliška souhlasila, že se do projektu také zapojí. Od té doby je členkou výboru Ceny Michala Velíška,“ popisuje Vurst. Dodal také, že na první konferenci, kde Sommerová vystoupila se svým příběhem, ji manželka Michala Velíška nejdříve nepoznala. „Ve chvíli, kdy skončila, Iva stála vzadu. Prošla celým sálem a Elišce veřejně poděkovala za svědectví a objaly se,“ popisuje emotivní zážitek Vurst.
Kromě hlavní ceny se uděluje i dětská kategorie do patnácti let, kde oceňují všechny nominované. „Nejmladší byly tři a půl roku. Zachránila svého mladšího bratra, který se topil ve studně,“ přiblížil příběh Vurst. Další je seniorská kategorie od osmdesáti let. „V hlavní kategorii jsme dostali za šestnáct let přes tisíc nominovaných příběhů. Cena nese myšlenku nelhostejnosti,“ řekl její spoluzakladatel.
„Kromě toho, že pročítáme každou nominaci, tak také ověřujeme, zda jsou příběhy pravdivé,“ uvedl. Ve výboru jsou tak zástupci policie i hasičů, kteří se dostanou k potřebným datům. Výbor vyselektuje tři nominované příběhy a následně veřejnost určí hlasováním vítěze. Letos porota vybrala i čtvrtý osud. „Ve čtvrtém příběhu není prvek násilí, ale je to velmi silný příběh nelhostejnosti, která by v nás měla zůstat,“ popisuje Vurst.
„Slečno, potřebujete pomoct?“ Jedna věta stála Michala Velíška život |
Vurst také dodal, že si osobně myslí, že existují dva projevy nelhostejnosti. „Není mi lhostejné, že někdo například znečišťuje životní prostředí. A druhý je, když se vedle mě něco děje a já se neotočím zády,“ popsal Vurst. Ne každý chce ale být oceněn a medializován. „Každý držitel ceny nakonec dodá, že se zachoval jako normální člověk,“ uvedl Vurst.
Myšlenku udělování ceny Michala Velíška vnukl Vítězslavu Vurstovi jeho syn. „Volal mi a říkal, že si dovede představit, že by se měla dávat cena Michala Velíška,“ upřesnil spoluzakladatel. Cena poté vznikla asi do tří dnů od telefonátu. Udělování samotné ceny ale předcházelo zařizování. „Museli jsme mít souhlas s použitím jména Michala Velíška,“ upřesnil. „Kontaktovali jsme rodinu, ale také druhou stranu - Elišku Sommerovou,“
dodal.
Osudné září 2005Před šestnácti lety si na Karlově náměstí přisedl ke dvacetileté Elišce Sommerové David Lubina. Pistolí jí mířil na bok. Opakoval, že pokud s ním nepůjde, zmáčkne spoušť. Chtěl peníze a byl opilý. Kolem šel zrovna muž s kočárkem. Tehdy střihač TV Nova Michal Velíšek šel manželce pro dárek. „Slečno, nepotřebujete pomoc?“ Reakcí byla okamžitá rána z pistole. Na zranění dvou střelných ran Velíšek v nemocnici podlehl. Lubina je odsouzený na 25 let ve vězení. Michal Velíšek, tehdy dvaatřicetiletý, pracoval jako střihač televize Nova, tam také jako redaktorka pracovala jeho žena Iva. Starala se v té době o jejich malou dcerku Valentinku. „Byl to pro nás obrovský šok, nikdo z nás to nemohl pochopit,“ vzpomíná na tragický den tehdejší marketingová ředitelka Novy Miloslava Nováková, dnes ředitelka Corporate Affaires MAFRA. „Michal byl hodně oblíbený. S Ivou a malou Valentinkou tvořili ideální rodinu.“ Dodnes si událost přesně vybavuje: „Právě toho 13. září odešel Michal z práce dřív, zastoupili ho kolegové. Chtěli oslavit výročí svatby. Vzal proto Valentinku v kočárku do parku, aby Iva vše připravila.“ Nova ještě ten den vyhlásila odměnu sto tisíc korun za informace, které povedou k dopadení vraha. Zároveň ve spolupráci s Nadací Adra vyhlašuje na tiskové konferenci přímo na místě, kde se tragická událost stala, sbírku pro manželku a dcerku a zakládá Cenu Michala Velíška. „Bylo to velmi dojemné, lidé stáli kolem toho místa a plakali. Ale snad ještě dojemnější bylo, jak se zachovali kolegové z ostatních televizí. Okamžitě volali z České televize i Primy a ptali se, jak mohou pomoci. Jsem velmi hrdá, že se nám podařilo bez ohledu na vzájemnou konkurenci všechny tři televize propojit. Kolegiálně podporovaly úsilí o dopadení vraha a Cenu podpořily,“ vzpomíná Nováková. |