To, že je rozhlas nejdůležitější strategické médium v každé zemi, věděl Hitler i Brežněv. Když přijeli okupační vojáci do Prahy, zamířili nejprve právě tam.
Cestou si sice rozhlasovou budovu spletli s Národním muzeem, do něhož vyprázdnili desítky zásobníků, ale nakonec k Vinohradské 12 dorazili.
I přes bleskové obsazení rozhlas dokázal z nejrůznějších konspiračních pracovišť svobodně vysílat ještě dalších sedm dní.
Ondřej Neff - Kolem rozhlasu na Vinohradské třídě vzrostly barikády.
Premiéra dokumentu iDNES.cz a iDNES.tvSvobodný vysílač - videodeník Ondřeje Neffa ze srpna 68 - čtvrtek 28. 8. 2008 - 20:40 hod. |
„Od samotného začátku jsme si všichni říkali, že si musíme vést deník. Zatím jsem neslyšel o nikom, kdo by to dělal. Já vím, proč jsem deník nepsal a proč teď musím lovit v paměti. Bál jsem se, že budu zatčen a že deník by mohl usvědčit mě a řadu jiných lidí. Ze strachu o krk jsem zanedbal první povinnost novináře,“ poznamenal si 7. září 1968 tehdy třiadvacetiletý Neff. To se rozpomínal na předešlých 18 dní, které definitivně ukončily vizi o socialismu s lidskou tváří.
Neffův deník okem kamery iDNES,tv |
Ondřej Neff v té době pracoval v rozhlase jako redaktor domácího zpravodajství, za pár týdnů mu měl přijít povolávací rozkaz na splnění základní vojenské služby.
Až po „uklidnění“ situace ze srpnových událostí začal psát deník, který o třicet let později zveřejnil na svých internetových stránkách The Hyena. - poslechněte si dobovou znělku Svobodného legálního vysílání
Díky tomu se dochovalo svědectví o zákulisí Svobodného legálního vysílání Československého rozhlasu z prvních sedmi dnů okupace. Spíš než deník ale mají jeho vzpomínky atributy špionážního románu. Nechybí konspirace, šifry, dramatické útěky, zatýkání, ale ani naděje.
O dalších deset let později Neffovy zápisky přečetl reportér iDNES.cz a skrýše Svobodného legálního vysílání spolu s autorem deníku navštívili. Tak vznikl unikátní dokumentární film, který nabízí pohled na trpký závěr pražského jara očima mladíka, jehož vrstevníci při obraně rozhlasu i umírali. Ústav pro zkoumání totalitních režimů před nedávnem zveřejnil, že první den okupace při bitvě o rozhlas přišlo o život sedmnáct lidí.
Redakční blog iDNES.czJak jsem oživoval Neffovy vzpomínky na 68 |
„Pamatuju se, žes mi o tom často vyprávěl. Když jsem byl malý, tak jsem ten deník také četl. Jak se tady cítíš po těch letech?“ zeptal se Ondřeje Neffa jeho syn David, který natáčení fotografoval. „To víš, že to jsou vzpomínky stále živé,“ uslyšel.
Na útěku z Vinohrad
Ondřej a David Neffovi, kameraman Ivan Svoboda a redaktor iDNES.cz stáli na zahradě vily ČRo 6 v Dykově ulici na pomezí Vinohrad a Vršovic. Před čtyřiceti lety tu sídlila redakce armádního vysílání a své první útočiště zde našla i redakce Svobodného legálního vysílání po útěku z obsazené vinohradské budovy. Novináři tu strávili několik dní, než za dramatických okolností museli utíkat zahradou pryč do Nuslí.
Naposledy se Ondřej Neff a jeho kolegové ze Svobodného legálního vysílání ozvali 28. srpna z utajované vily podivného italského rádia, o němž si na Apeninském poloostrově mysleli, že vysílá z jeho vnitrozemí. Šlo přitom o komunistickou vysílačku financovanou zřejmě ruskou tajnou policií KGB.
V příběhu, který vám přineseme ve třech dílech, odkryjeme pozadí některých událostí zachycených na dobových snímcích a filmových páscích.
