Podobné usnesení Senát nikdy nepřijal. Obě komory parlamentu se teď nedokážou shodnout na tom, o čem mají jednat.
"Jsem zděšena tím, co se zde dnes děje," uvedla senátorka ODS Dagmar Lastovecká. Spor, kdy na jedné straně stojí čtyřkoaliční Senát a na druhé straně sněmovna ovládaná ODS a ČSSD, potvrzuje sílící pnutí pár měsíců před volbami.
Roztržka může ještě gradovat, až sporný zákon dorazí k prezidentovi.
"Už se na to připravujeme," uvedla šéfka hradního legislativního odboru Brigita Chrastilová.
Příčinou hádky je novela obchodního zákoníku, do níž Čtyřkoalice ve sněmovně prosadila paragraf, aby na privatizaci velkých firem vydělal nejen stát, ale i drobní akcionáři. Avšak sněmovna pak zvolila ojedinělý postup: místo aby novelu odeslala Senátu, po dvou týdnech o ní hlasovala znovu a paragraf vyhodila.
"Do Senátu nebyl odeslán návrh zákona, ale nějaký úplně jiný text," uvedl šéf senátorů Unie svobody Jan Ruml. Předseda senátní komise pro ústavu Jiří Stodůlka (KDU-ČSL) neví, zda novela bude platit. "Je to bezprecedentní záležitost. Není to právně vyložitelné. Obávám se, že Senát se ocitl v pasti," uvedl.
Vicepremiér Pavel Rychetský a senátorka ODS Dagmar Lastovecká odmítli postup Čtyřkoalice s tím, že jedna komora parlamentu nemá hodnotit činnost druhé. "To přísluší Ústavnímu soudu," uvedla Lastovecká.
Na tom, že řešení tohoto výjimečného sporu může přinést pouze Ústavní soud, se ve čtvrtek shodly oba tábory. Čtyřkoalice podle Rumla připravuje až tři různé žaloby.
Další osud zákona má v rukou Klaus. Ten totiž posílá návrhy z parlamentu na Hrad. Klaus už dal najevo, že dvojí hlasování sněmovny nepovažuje za problém, a proto patrně pošle prezidentovi opravenou verzi. To může učinit po třiceti dnech. Podle Rychetského totiž začala běžet Senátu třicetidenní lhůta k projednání.
Lidé z Hradu s postupem, kdy sněmovna hlasovala o tomtémž dvakrát, nesouhlasí. Avšak ani zamítavé Havlovo stanovisko by patrně nezabránilo, aby ve sbírce zákonů nakonec vyšla verze sněmovny.
V ní není paragraf, kvůli kterému roztržka vznikla. Ten ukládá budoucím kupcům ČEZu, Unipetrolu či Telecomu povinnost nabídnout drobným akcionářům těchto firem odkup za stejnou cenu, jakou nabídnou státu. Takový režim by patrně snížil výnosy státu, ale pomohl by drobným akcionářům.
