Pro pozměnovací návrh, přidat k vyznamenaným i Mašíny, hlasovalo 29 senátorů. Pro celý návrh pak 39 senátorů, dodal Kostka.
Senátní podvýbor pro státní vyznamenání skupinu bratří Mašínů ze seznamu lidí navrhovaných na státní vyznamenání vyškrtl. Ale na návrh Martina Mejstříka z Cesty změny a Josefa Pavlaty z ODS byli Mašínové do seznamu vráceni.
„Svobodný člověk musí bojovat proti totalitě i se zbraní v ruce,“ řekl v červnu svým kolegům Mejstřík, který tehdy současně přiznal, že si názor vyjasňoval teprve v poslední době. „Zabití svázaného zajatce je vražda. A vražda zůstává vraždou. Nemohu takový návrh podpořit,“ oponoval mu Jan Rakušan zvolený za ČSSD.
Rakušan narážel na nejspornější akci bratří Mašínů, kteří v rámci protikomunistického odboje přepadli příslušníka Sboru národní bezpečnosti (tehdejší SNB, tedy dnešní policie) a zabili jej.
Bratři Mašínové se spolu s Milanem Paumerem nakonec probojovali do Západního Berlína a poté se dostali do USA, kde bratři žijí.
Ti, kteří s nimi spolupracovali a byli dopadeni, skončili tragicky: tři jejich spolubojovníci byli v roce 1955 odsouzeni k smrti a popraveni. Potrestáni byli i všichni příbuzní, ti dostali dohromady 241 let, v průměru 17 roků na jednoho.
Senátoři dále navrhují na státní vyznamenání 26 lidí, mezi nimi například 84letého Karla Astera, který během druhé světové války bojoval po boku Američanů proti Japoncům. Byl čtyři roky v zajetí a zažil výbuch atomové bomby v Nagasaki. „Svým postojem na obranu demokracie na Baatanu, Coregidoru i po zajetí a ukončení zajetí v Nagasaki prokázal jako málokterý občan Čech svůj dobrovolný postoj ve druhé světové válce,“ zdůvodnili svůj výběr senátoři.
Mezi vyznamenanými by měl být podle senátorů i kolektiv zdravotníků z Malé pevnosti Terezín, který se zasloužil o brzký konec tamní epidemie skvrnitého tyfu na konci války.
Medaile za zásluhy by pak podle horní komory parlamentu měla připadnout například popularizátorovi vědy Jiřímu Grygarovi.
