Jan Schwippel se mezi občanskými demokraty musí potýkat s nálepkou rebela.

Jan Schwippel se mezi občanskými demokraty musí potýkat s nálepkou rebela. | foto: PSP ČR

Schwippel na iDNES.cz: Stát může při vyplácení církví ušetřit 67 miliard

  • 181
Občanský demokrat Jan Schwippel v on-line rozhovoru na iDNES.cz zveřejnil částku, o kterou by mohlo být odškodné pro církve nižší. Daňoví poplatníci by mohli ušetřit 67 miliard, tvrdí muž, který spolu s Vlastimilem Tlustým a Jurajem Ranincem brání přijetí církevního zákona.

Vládou navrhovaných 83 miliard je příliš vysoké číslo, říká trio občanskodemokratických poslanců, kteří ve Sněmovně blokují přijetí vládního zákona o církevních restitucích.

. Odpovědi Jana Schwippela najdete zde

Jan Schwippel se obává, že částka 83 miliard, kterou navrhuje vláda, byla vypočítána "odzadu". "Tedy nejprve, kolik požadují církve, pak podíl, úrok, doba splácení a takto konečný obnos. Mám pro to významné indikace," uvedl Schwippel.

Když byl dříve tázán, jakou částku by si představoval on, nechtěl číslo prozradit. "Vláda nám nechtěla férové údaje poskytnout. Mezitím jsem si je obstaral sám jinou cestou a kalkulaci jsem provedl," vysvětlil dnes v rozhovoru, proč čísla tajil.

Podle jeho výpočtů by stát mohl ušetřit nejméně 67 miliard korun. "A to jsem použil vládní přepočetní koeficienty a část jejího ocenění," napsal poslanec v on-line rozhovoru pro iDNES.cz.

Církevní zákon dlouhodobě odmítá, protože představuje velký nepoměr mezi štědrostí vůči církvím a přístupem k soukromým zemědělcům.

Jednání klubu připomíná nenávistné tribunály
Odpor trojice poslanců vzbuzuje v koalici napětí. Dřívější občasné přestřelky mezi Vlastimilem Tlustým a premiérem Mirkem Topolánkem přerostly v posledních dnech v otevřenou válku.

Tlustý se svými věrnými ve Sněmovně premiérovi ukázal, že svoji koalici nemá pod kontrolou. A zdaleka už nejde jen o církevní restituce. Téměř jakýkoli návrh, který zákonodárci v posledních dvou dnech projednávali, závisel na tom, zda dá Tlustý a spol. palec nahoru, nebo dolů.

Za svůj postoj si skupina mezi občanskými demokraty vysloužila nevraživé pohledy, obviňování ze snahy svrhnout vládu či výhrůžky vyhazovem z poslaneckého klubu.

"Poslední kluby skutečně nebyly žádným přesvědčováním, ale do velké míry ‚nenávistným tribunálem‘, kdy vedení klubu provokovalo poslance k co nejostřejším vystoupením," popsal dnes atmosféru při jednáních strany poslanec.

Odmítá, že by svým chováním napomáhal ČSSD. Považuje se za výhradně pravicově smýšlejícího politika. "V roce 1997 mi plně vyhovovala ODS, dnes již poněkud váhám," svěřil se Schwippel. Poslanecký klub ale opustit nechce. A z ODS odejít nehodlá. Jde mu o dodržování programu a původních principů strany, které strana podle něj opouští.

Příkladem je třeba postoj strany k Lisabonské smlouvě. Že ji chce ODS ratifikovat, považuje Schwippel za zradu stranických elit.

Nechce také zvednout ruku pro antidiskriminační zákon, který zbytek strany jako jeden muž podporuje i přesto, že jej prezident Václav Klaus vetoval. "Proč se kolegové chystají hlasovat proti panu prezidentovi, tomu opravdu nerozumím. Podle mne sankce, které Česku hrozí, jsou záměrně zveličovány a nepřišly by stejně dříve jak za odhadem dva roky. Do té doby je možno přijmout vhodnější řešení," napsal Schwippel.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video