Mohla by to být velká naděje pro tisíce jinak nevyléčitelně nemocných lidí.
V pondělí oznámili vědci z Akademie věd, že se jim podařilo odebrat tyto kmenové buňky z lidských zárodků neboli embryí. Jejich buňky mají mnohem větší schopnost regenerace. Zatím se to podařilo jen několika týmům ve světě.
To je však zatím jen výzkum v laboratořích. Souběžně s ním nyní lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze oznámili použití kmenových buněk v praxi: s největší pravděpodobností tak učinili vůbec poprvé v zemi, a to u pacienta, jehož srdce bylo poškozeno těžkým infarktem.
Pacientem byl šestašedesátiletý muž z Třemošnice u Čáslavi. "Podle informací, jež mám, jde o vůbec prvního pacienta v České republice," sdělil MF DNES kardiolog Michael Aschermann, jehož tým zákrok provedl spolu se špičkovými hematology.
"Je to průlomová věc a hodně si od toho slibujeme," prohlásil přední český hematolog Petr Kobylka, který se na zákroku podílel. Rovněž on je přesvědčen, že lékaři udělali takový výkon v zemi poprvé.
Ve světě je metoda známá jen pár let. Vyzkoušet v praxi ji záhy chtějí též experti z Akademie věd. "Rádi bychom ji použili u pacientů s poškozením míchy," potvrdila profesorka Eva Syková z Akademie.
Čeští lékaři zkoušejí novou léčbu po infarktu
Dosud pomáhala transplantace kostní dřeně u leukemií. Lékaři ji nyní využili u pacienta po infarktu - s největší pravděpodobností vůbec u prvního v zemi. Jednou by jich mohlo být až tisíc ročně.
Lékaři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zkoušejí po vzoru zahraničních kolegů léčebnou metodu, od níž si experti slibují převrat v medicíně: aplikují nemocným jejich buňky z kostní dřeně.
Prvním českým pacientem byl šestašedesátiletý muž z Třemošnice u Čáslavi, který utrpěl rozsáhlý infarkt. Lékaři mu do postiženého srdce aplikovali kmenové buňky z dřeně. Ty mají, jak se ukazuje, jedinečnou schopnost "uzdravit" poškozenou tkáň - v tomto případě srdeční sval.
"Pacient měl po prodělaném infarktu velmi poškozený srdeční sval, který funguje jako pumpa. Takovým lidem, ač přežili infarkt, stále hrozí, že jim srdce selže," uvedl přednosta 2. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Michael Aschermann, jehož tým pod vedením kardiologa Jana Horáka zákrok provedl. Významně se na něm podíleli též hematologové.
Nyní nezbývá než čekat, zda metoda muži pomůže. Její tajemství totiž dosud není dostatečně probádáno. "Je několik hypotéz, jak kmenové buňky v srdci působí," uvedl Michael Aschermann. Jedna z nich říká, že se buňky přemění na srdeční, novější teorie má za to, že buňky dodají poškozené tkáni "živiny", jež povzbudí její regeneraci.
Až dosud se metoda využívala v léčbě zhoubných nádorů krve, leukemií. Nyní svitla naděje i dalším pacientům. Lékaři nicméně nepočítají s tím, že by transplantaci podstoupil každý člověk po infarktu.
Podle hrubých odhadů profesora Aschermanna by jich mohlo být v Česku tisíc ročně. Právě tolik pacientů prodělá infarkt s těžkými následky. Na klinice nyní lékaři plánují zákrok u druhého pacienta. Tentokrát to bude žena.
Metoda má zatím ještě celou řadu otazníků. Například: Jak přesně kmenové buňky uzdravují? Je jejich aplikace stoprocentně bezpečná a nemůže například nastartovat zhoubný nádor? Protože nejde o standardní zákrok, vyžádali si lékaři Všeobecné fakultní nemocnice písemný souhlas nemocného.
"Jeho vyhlídky by při standardní léčbě byly velmi nejisté. Ale jestli mu opravdu pomůžeme, těžko říci," uvedl profesor Aschermann. Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Eva Syková potvrdila, že se vědci této metodě intenzivně věnují.
