Jak pohroma v rybnících vzniká? Kapři vyžerou plankton, živící se řasami. Vodní řasy tak ve vodě zůstávají a způsobí její zelený zákal. Ryby kalí vodu i tím, že ryjí u dna.
Důsledkem je devastace populací žab a čolků, jejichž zárodky kapři žerou. Obojživelníků v rybnících proto dramaticky ubývá. Výrazně se snižuje i počet vodních ptáků, například kachen, potápek, lysek či racků, kteří v bahnité vodě svou kořist neuvidí. "Průhlednost vody ve většině rybníků nepřesahuje v létě 20 centimetrů, zatímco publikované údaje z 50. let dokládají průměrnou průhlednost vyšší než 150 centimetrů," říká Petr Musil z pražské fakulty životního prostředí.
Koupání ve znečištěné vodě je navíc zdraví nebezpečné. Rybáři totiž vodu vápní a sypou do ní umělá hnojiva či kravskou mrvu, aby řasy lépe rostly. Řasy pak mohou vyvolávat i alergické reakce. "Není ale pravda, že do rybníků vysypeme hnojiva a krmení, kolik chceme, množství je limitováno povoleními krajského úřadu," hájí se Oldřich Pecha, majitel táborské firmy Štičí líheň - Esox, která exportuje kapry do celé Evropy.
Domluva s rybáři je těžká
Jak zjednat nápravu? Lidé by měli tlačit na obce, na jejichž území se rybníky nacházejí, aby se s rybáři pokoušely zjednat nápravu. "Měly by docílit toho, aby alespoň jeden rybník v okolí byl vhodný ke koupání. Většinou totiž postačí radikálně snížit rybí obsádku," radí biolog Jaromír Maštera ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny.
Jenomže chov kaprů je pro rybářské firmy velmi výnosný byznys. Množství vylovených ryb v Česku se od roku 1970 zdvojnásobilo asi na 20 tisíc tun ročně, zhruba polovina se vyváží. Domluva s rybáři je tak v mnohých případech velice komplikovaná.
"To se nedá! Vždyť jim jde o tržbu. Dřív s námi nekomunikovali ani tehdy, když jsme je žádali o snížení hladiny rybníků, kterou zvyšovali, aby se tam vešlo víc ryb. Až teď po povodních s částečným snížením souhlasili," říká Jan Švec, starosta obce Vlastiboř, kde leží například Starý rybník. Podobně odevzdaně se tváří i starosta Třeboně. "Kdybychom vlastníka rybníků nutili k omezení obsádky, pak by mohl žádat od města kompenzaci. Z rekreačního využití by těžko měl větší příjmy než z chovu ryb," namítá Jiří Houdek.
Na majitele rybníků, firmu Rybářství Třeboň, už prý netlačí, mocná firma podle něj odmítá komunikovat. Snížení počtu kaprů a pročištění vody tak na dohled rozhodně nejsou. Na mlčení sází i společnost Panství Bechyně, které patří mnoho rybníků na Táborsku.
Pozitivní příklad lze nakonec nalézt až na Vysočině. Rybáři souhlasili se snížením počtu ryb v Zádušním rybníku u Havlíčkova Brodu, který tak nyní slouží hlavně ke koupání. Tady vše ale bylo jednodušší, protože rybník patří městu a "protivníkem" není velká firma, ale pouze menší rybářské sdružení.
