Kavan se včera ohradil proti názoru, že nečekaně změnil postoj. "Ani trochu, ani trochu. Vždy jsem vycházel z předpokladu, že skupina těchto států tvoří trojjediný celek, ke kterému je zapotřebí jednotný přístup, a tudíž nelze zavést víza třeba jen Ukrajině," uvedl Kavan.
Dalšími důvody, které přiměly vládu k tomuto kroku, je trestná činnost rusky mluvících cizinců a obrovské množství ilegálních dělníků pocházejících zejména z Ukrajiny. Počet Ukrajinců se odhaduje na dvě stě tisíc a tvoří druhou nejpočetnější skupinu zde zaměstnaných cizinců hned po Slovácích.
Kavan dodal, že nyní bude nutné zvýšit počet lidí na českých velvyslanectvích a konzulátech v těchto zemích.
Vláda o zavedení víz rozhodla až na několikátý pokus. Dříve byla spíše pro přísnější kontroly na hranicích, které by zabraňovaly ilegální migraci Rusů, Ukrajinců a Bělorusů za prací. "Toto opatření by také mělo chránit pracovní trh a sníží nelegální migraci," uvedl Kavan.
Největší počet ilegálních dělníků pochází z Ukrajiny. Igor Kračkovský z ukrajinského velvyslanectví v Praze už loni v listopadu uvedl, že jeho vláda by víza viděla nerada. "Byl by to nepříjemný zásah do našich vztahů. Navíc se domníváme, že chyba není jen na naší straně, například Polsko či Maďarsko nemá tak velké problémy s našimi dělníky jako vy," uvedl.
Ministr vnitra Václav Grulich, který víza vždy prosazoval, i ministr Kavan však přiznávají, že ani nové vízové omezení tento stav radikálně nezmění. "Zavedení víz v žádném případě není rozhodující počin, který zamezí kriminalitě," řekl Grulich. Úřady tak alespoň získají přehled o pobytu cizinců v zemi.
Kavan připustil, že vízová povinnost s těmito třemi zeměmi čeká zřejmě i české občany.
Obecně se předpokládá, že se vlády těchto států zachovají recipročně, což potvrdili i zástupci ambasád. "Projednávali jsme, jak bychom mohli zamezit možným negativním dopadům na zahraniční obchod," poznamenal Kavan. Kvůli vízům ministerstvo zahraničí posílí svá zastupitelství v Moskvě, Minsku a Kyjevě.
Vláda se v dohledné době chystá vypovědět bezvízové smlouvy s dalšími bývalými sovětskými republikami: s Moldavskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Turkmenistánem, Tádžikistánem a Gruzií. V další vlně je pak Rumunsko a Bulharsko.
Vízová opatření vstoupí v platnost až za tři měsíce. Kavan odůvodnil tuto lhůtu nutností uspořádat informační kampaň a vyvarovat se tak situací, jaké přinesl nový zákon o pobytu cizinců. O změnách, které 1. ledna nastolil, se totiž málokdo dozvěděl včas.
Nový režim, například vyplňování průvodek s fotografiemi na hranicích, způsobil řadu problémů. Proti nedostatečné informovanosti o ustanoveních nového zákona řada států také protestovala. Ministři včera debatovali o negativních dopadech tohoto zákona.
Kavan včera uvedl, že je třeba usilovat o jeho novelizaci, aby byl srovnatelný s podmínkami v EU.
